Sedm týdnů v Jižní Africe

Moje první zkušenost s výměnným pobytem přišla v roce 2015, kdy jsem byla 15letou kvintánkou, navštěvující pražské Gymnázium Nad Alejí. Tehdy jsem odjela na roční pobyt s Rotary do Brazílie. Před odjezdem jsem měla trochu obavy, co mne čeká, ale vše proběhlo perfektně. Díky této skvělé zkušenosti s  výměnným pobytem organizovaným Rotary jsem se po roce doma rozhodla „zase někam vyjet“. Láká mě zkoušet nové věci a cestovat, takže výměna v Jihoafrické republice se pro mě stala dalším logickým snem. V Africe jsem přeci ještě nebyla…

Moje cesta začala 23. června 2017 22-hodinovým letem do jihoafrického Durbanu, hlavního města oblasti Kwazulu-Natal, a také největšího překladního přístavu jižní polokoule, kde jsem měla strávit následujících sedm týdnů. Zajímavé na JAR je nejen časové pásmo, i když vzdálená 13 000 Km čas, je tu stejný jako v ČR, ale i možnost mluvit v jedné zemí 11 úředními jazyky.

Asi největším “překvapením” mé výměny, která byla původně naplánována jako výměna do země mluvící anglicky, jsem se ocitla v rodině mluvící francouzsky. Maminka pocházela z Madagaskaru a tatínek z Francie, kde se potkali na univerzitě a následně se spontánně odstěhovali do JARu kde založili rodinu. I díky tomu byla moje výměna o trochu pestřejší, například jsem s rodinou a jejich známými prožila Madagaskarský den nezávislosti.

Měla jsem 3 sourozence. 2 bratry (18 a 12) a sestru (16), která později strávila svůj měsíc a půl u nás doma v Česku.

Ze sedmi týdnů strávených v Africe jsem 3 týdny chodila s mojí host sestrou do školy. Ano, bohužel o našich letních prázdninách je v JAR zima a děti chodí do školy…..Každý den jsme musely byt upravené a ve školní uniformě, která se skládala ze sukně, košile s krátkým rukávem a saka, bílých ponožek nebo černých punčoch a vyleštěných černých polobotek. Vlasy musely mít všechny dívky stažené do drdolu. Na škole pro mě bylo až šokující to, že jsem museli vstávat v 5:45 nejpozději abychom ve škole byli v 6:40. Škola začínala v 7:30 ale (bylo mi vysvětleno) “ráno před školou je nejlepší čas kdy si povídat s kamarády”.

Hned první víkend jsem měla možnost navštívit jednu z největších surfařských soutěží na světě Balito Pro. Byl to pro mne velký zážitek vidět naživo nejlepší surfařské hvězdy z celého světa. Snad ještě větší zážitek ale bylo poznání, že v Africe může být opravdu zima a mé rozhodnutí vzít si zimní bundu nebylo vůbec špatné.

S rodinou jsem si zaletěla i do Kapského města, kde jsem měla příležitost vyjít na Stolovou horu, prohlédnout si Mys Dobré naděje a vidět tučňáky, pštrosy a paviány volně v přírodě. (Paviány právě když nám kradli jídlo z kufru auta.)

Další město, které jsme navštívili, byl Johannesburg. Moji sourozenci tam měli soutěž v hraní na tradiční africký hudební nástroj “Marimba”. Tam v našem programu nechyběla třeba ani návštěva 3 muzeí apartheidu, který jednoznačně patří k jihoafrické historii, a na které jsou Jihoafričané velmi pyšní.

Díky společně zálibě s host tatínkem jsem si odehrála i par golfových jamek.

Velmi zajímavým zážitkem pro mě byl také zápas rugby, které je jedním z nejoblíbenějších místních sportů. Nešlo ani tak o zážitek sportovní, osobně jsem si spíše užila atmosféru dvou rivalů a jejich fanoušků nebo třeba i tým roztleskávaček.

S jihoafrickým Rotary jsem se měla možnost zúčastnit také Safari Tour, na kterou jsem se moc těšila. Vidět žirafy, nosorožce, slony, krokodýly,  hrochy, lva, chameleóny, pakoně a stovky zeber ve volné přírodě je neskutečný zážitek.

Byli jsme skupinka asi 21 lidi přičemž 13 bylo Němců, 5 Itálie a 2 Francouzi a já, jediná z České republiky. I přes moji určitou jazykovou omezenost v této situaci jsem si výlet moc užila a našla jsem si velmi dobré kamarády. Tento výlet trval týden. Navštívili jsme typickou vesnici, bydleli jsem ve velkém stanu a slyšeli jsme hyeny procházet v noci okolo a malé opice skákat na střechu. Byli jsme na noční vyjížďce a na lodi (abychom viděli hrochy). Dokonce se udělalo dostatečné teplo na koupání v moři.

Všechna tato zvířata žijí v Africe ve volné přírodě, ale běžně je na ulici nepotkáte. Zato opice všech velikostí a barev najdete úplně všude!

 

Další články o rodinných výměnách