Už je to tak, každá etapa v životě jednou skončí a ta moje “High School Exchange” právě skončila. Na jednu stranu velmi smutné, pro mě však dobrodružství nikdy nekončí. Dobrým příkladem je fakt, že když jsem ve středu 2.7. přistál na letišti v Praze, tak mi netrvalo ani 24 h, abych nebyl ve Flixbusu směr Švýcarsko za svojí přítelkyní.
Ale ještě ke konci mé výměny. Ještě před tím, než jsem vůbec do Kanady odjel jsem věděl, že víc, než opouštění mé rodiny v Česku pro mě bude těžší opustit moje rodiny v Kanadě. A bylo tomu tak. Poslední týden byl pro mě jeden z nejtěžších za celou výměnu. Měl jsem exams, graduation, prom a musel jsem se rozloučit se svými kamarády, které jsem si za svoji výměnu udělal, což pro mě bylo velmi složité a emocionální. Ten fakt že s nimi už nikdy nebudu moct po škole jen tak jít ven a minimálně rok je neuvidím je srdcervoucí. Moje 3 nejlepší kamarádky mě dokonce doprovodili až na letiště v Timmins, což je malé letiště s asi třemi lety denně, jehož jediný gate je s čekárnou prosklený, tudíž jsme na sebe mohli vidět. Po tom, co jsme spolu natočili pár TikToků a já jsem prošel security, jsme si až do úplně poslední chvíle volali s asi dvou sekundovou odezvou. Myslím si, že lidi, co na tom gatu se mnou byli si museli myslet, že jsem blázen s Rotary blazerem, ale ono ti je to v tom momentu úplně jedno, protože se loučíš s něčím, co už nikdy nebudeš schopen nazývat svůj “teenage home”.
Nevím, jak to měli ostatní výměnní studenti, ale já jsem si v letadle cestou domů, zrekapituloval v hlavě celou svoji výměnu. Do dnes si pamatuji celý svůj první a druhý týden v Kanadě, a to do posledního detailu, pamatuji si přesně jak mě vyzvedl můj consoler z letiště, jak jsem si myslel že “washroom” je místo kde se Kanaďané sprchují na veřejnosti (jsou to toalety), co jsem jedl a jak pro mě všechno bylo naprosto jiný a zajímavý. Cestou zpět do Evropy se mi vybavili vzpomínky, které nebyli vždy jen pozitivní, ale byla tam i řada negativních, které ale k výměně také patří a každý student jich pár za svoji výměnu zažije. Pro mě jedna z těchto zkušeností byla, když mě moji host rodiče vzali ke svým kamarádům na oslovu a před tím, než jsme měli odjet za mnou přišel pán který to hostoval a zeptal se mě, jestli jsem si to užil. Já ho v rozespalosti neslyšel a on si myslel, že ho ignoruji, tudíž na mě začal v opilosti řvát a z jeho domu mě vyhodil. Ano i toto se na výměně může stát a je potřeba si to uvědomovat. Pozitivní na tom však je to, že těch pozitivních momentů je víc, než těch negativních. Nikdy nezapomenu na pravý kanadský halloween, Vánoce, díkůvzdání, nebo jak jsem žil u jezera a každý den jsem si mohl jen tak jít zabruslit, je to opravdu “život v roce”.
Já jsem v Kanadě úspěšně odmaturoval a teď se snažím si splnit svůj sen a jít studovat na vysokou školu, ale jelikož administrativní procesy trvají týdny až měsíce, tak je moje studijní budoucnost nejasná. No alespoň mám před sebou další dobrodružství.
Matěj Vojkůvka, RC Prague Platinum → Kanada 7010, Outbound 2024-25
Prázdniny po belgicku (část první)
Hned první den prázdnin jsme měly velké plány! Tím „my“ myslím mě, Sophie a Edith...
