O možnosti ročního výměnného pobytu jsem se dozvěděla ve škole úplnou náhodou. Přišel nám letáček, že hledají studenty pro výměnu. U nás ve škole byla zrovna výměnná studentka z Argentiny, a to mě zaujalo. Ze začátku jsem neměla moc odvahu ani víru, že mě vyberou, ale nakonec jsem se přihlásila a vyšlo to – a to mě přivedlo až do Mexika. Přiznám se, že původně jsem chtěla jet do USA, ale nakonec mě více lákala Latinská Amerika, a Mexiko bylo perfektní volbou.
Život v hostitelské rodině:
Soužití s hostitelskou rodinou bylo pro mě asi nejdůležitější zkušeností celého pobytu. Bydlela jsem v normální mexické rodině, žádné luxusy jako osobní šofér nebo snídaně do postele, ale byla to rodina, která mě přijala s otevřenou náručí. Často jsme chodili na společné snídaně do restaurací – a to ne ledajakých! Mexická snídaně se táhla i do oběda, protože jsme u jídla vždycky hodně povídali a smáli se. Pamatuju si, jak jsem jednou nechtěně objednala jídlo zvané „huevos divorciados“ – což doslova znamená „rozvedená vejce“. Netušila jsem, že jde o dvě vejce s rozdílnými druhy salsy. Moje rosina se tomu smála ještě týdny, protože prý to skvěle vystihuje mé zmatení z jazyka i situace. Zvykání nebylo vždy jednoduché – jiné stravovací návyky, odlišný denní režim, zvyky a tradice. Musela jsem se naučit respektovat jejich způsob života, a naopak oni mě brali takovou, jaká jsem. Díky tomu jsem poznala mexickou kulturu opravdu zblízka.
Škola – nové výzvy a zážitky:
Škola byla trochu jiná než ta, na kterou jsem byla zvyklá v Česku. Byla jsem plnohodnotnou součástí třídy a učila jsem se vedle místních studentů. Na začátku bylo těžké porozumět všemu ve španělštině, ale snažila jsem se mluvit co nejvíce a zapojovat do všech aktivit. Nejlehčí pro mě byl tělocvik, kde jsme měli i soutěže v tanci – například tančili jsme na motivy Shreka, což bylo super odlehčení a příležitost poznat spolužáky z jiné stránky.
Nejtěžšími předměty byly fyzika a chemie, které vyžadovaly velké soustředění. Naopak mě bavila filozofie, kde jsme měli spoustu diskuzí a mohli jsme si rozvíjet vlastní názory. Škola mi pomohla nejen v jazyce, ale i v tom, jak se učit a komunikovat v cizí kultuře.
Jazyk a komunikace:
Jazyková bariéra byla ze začátku velká výzva. Španělštinu jsem ovládala jen trochu, a tak první měsíce nebyly úplně lehké. Pomohlo mi, že jsem byla nucena denně mluvit, a postupně jsem se zlepšovala. Rodina i kamarádi byli velmi trpěliví a podporovali mě. Když se mi něco nezdálo, vždy jsme si to vysvětlili, a to mi dodalo sebevědomí. Díky tomu jsem se naučila nejen jazyk, ale i jak lépe naslouchat a přizpůsobovat se.
Význam každodenních momentů:
Pro mě výměnný pobyt nebyl jen o výletech nebo slavnostních akcích. Nejvíce mi dal každodenní život – ranní rozhovory u snídaně, pomoc v domácnosti, společné večeře, rozhovory o životě a plánech. Tyto chvíle byly nejcennější a nejvíc mi otevřely oči. Zažila jsem, jaký je běžný život v Mexiku, co lidi baví, čeho si váží, a to je něco, co zůstane navždy.
Výlety a dobrodružství:
Během roku jsme s ostatními výměnnými studenty a hostitelskou rodinou podnikali různé výlety. Nejvíc mě nadchla návštěva vodopádů v San Luis Potosí, kde jsme skákali do vody z různých výšek. Přiznám se, že jsem se bála, a nakonec mě do vody „hodila“ moje kamarádka – to byla nezapomenutelná chvíle plná smíchu a adrenalinu. Kromě toho jsme navštívili i pyramidy a krásná místa v okolí, což mě naučilo hodně o historii a kultuře Mexika.
Rady pro budoucí výměnné studenty:
Když bych mohla něco doporučit dalším, kdo se chystají na výměnný pobyt, byla by to otevřenost a trpělivost. Někdy se může zdát, že se věci nedaří, nebo že je těžké se začlenit, ale všechno chce čas. Nebojte se být sami sebou a zároveň se učte přijímat odlišnosti. Zapojte se do školních i rodinných aktivit, i když to může být mimo vaši komfortní zónu. A hlavně – užívejte si každý den.
Patricie Staňková, RC Praha Staré Město → Mexiko 4170, Outbound 2024-25
Prázdniny po belgicku (část první)
Hned první den prázdnin jsme měly velké plány! Tím „my“ myslím mě, Sophie a Edith...
