Všechno krásné jednou začíná a bohužel taky někdy musí skončit. Od samého počátku jsem se těšil do Laponska, byl to můj sen. Už teď vím, že tu nejsem naposled. Nic krásnějšího jsem v mém životě neviděl. Ta zamrzlá jezera, lesy, sobi a všechna ta krásná příroda. Už ta cesta je zážitek a neskutečný relax, když jedete po zamrzlé cestě uprostřed hustých lesů, všude sníh a víte, že dalších 60 km nepotkáte ani duši. Sem tam míjíte domky u kterých stojí sněžné skútry a nebo nejvíc, když je v dáli vidíte svištět po jezeře. Já jsem bohužel tři dny před Lapland Tour onemocněl, naštěstí jsem to ale s práškama krásně přechodil a užil si to. Teď sedím v autobuse, kochám se výhledem z autobusu a díky dobré náladě píši nějaký úvod k článku. Laponsko jsem si užil na 110% a myslím, že po příjezdu se sesypu a pěkně si to odležím, ale za to mi to stálo. Tak pěkné počteníčko.
Den 1.
V pátek 24. 11. mě a Rodriga ( Mexiko ) vyzvedl autobus kolem 21:15. Mě škrábalo totálně v krku a čekal jsem něž zaberou prášky nasazené ráno. Před námi byla 14 hodinová cesta, někteří jeli z jihu i 18 hodin. Já jsem se naštěstí vyspal a ráno už jsem se ocitl za polárním kruhem. Cesta plynula rychle, skvělí lidi, zábava. Po příjezdu na hotel Harriniva jsme poobědvali a jeli si pro svoje lyže, snowboardy a další výbavu. Večeře byla v takovém severském dřevěném altánu, všude byly podél cesty ve sněhu a altánu svíce, výhled na jezero a švédskou stranu, bylo to krásné prostředí. Taky jsem se viděl po cca 3-4 měsících s Eve ( studentka z CZ ), no to byla fakt sranda, já jsem asi 2 měsíce nemluvil s nikým v češtině, psaní v mém rodném jazyce není zas takový problém, i když jsem se velmi zhoršil, ale já jsem se nemohl dokoktat, já si vůbec nemohl vzpomenout na slova, poskládat a normálně říct větu 
Pak jsem se nějak rozmluvil 
Další články od Martina
Outbound 2017/18 Finsko
