Dům se otřásá v základech a z obýváku ke mně doléhá refrén Dancing Queen. Já jsem zrovna na zahradě a na trávníku pozoruju veverky, jsou tady totiž úplně všude. Jedna zrovna skočila na strom a shodila část vánočních světýlek. Na druhé straně zahrady je krmítko pro ptáčky, kteří se právě perou o poslední zbytky jejich krmiva. Je jich tam aspoň 15. Usmívám se tomu. Líbí se mi, jak tady většina lidí žije v harmonickém souznění s přírodou. Oklepu se. Ikdyž dneska svítí sluníčko a obloha je bledě modrá, teplota je jen lehce nad nulou. Je mi kosa, a tak se zvedám a odcházím zpátky do domu.
Je nedělní ráno a je zima. Jinovatka už zdobí stromy a trávu, na ulici to klouže a člověku se nechce přejít z teplého domu do vymrzlého auta. Vzbudila jsem se krátce po sedmé, protože neumím spát dlouho, seskočila jsem (čti spadla, je nedělní ráno bohajeho, kdo by skákal) z postele, vklouzla do mých kanadských pantoflí s kožíškem uvnitř a vydala se směrem ke kuchyni pro čaj a noviny. No a s určitou dávkou radosti jsem zjistila, že rodiče odjeli na celej den do Vancouveru! A ségra odjela na celej den do kavárny, aby se mohla v klidu učit! No co si budem, spousta lívanců, Mamma Mia songy hlasitě z repráků a nevídaný taneční (???tojo teda) kreace, to všechno proběhlo. Neberte to zas tak vážně, já tu mojí rodinku miluju, jsou to takový kulíšci a vůbec se mi nechce se stěhovat, ale teda mít den jenom pro sebe, nemluvit anglicky a být v domě plným jídla? Parádička.
Mám na stole kupu věcí, co potřebuju během toho volnýho dne udělat. Pokusit se vzpomenout si na cokoliv z němčiny, začít se zajímat o ostatní předměty, co mám v Česku (nebo aspoň o ty, ze kterých budu maturovat, haha:(( ), dodělat věci do kanadský školy, napsat dopisy a pohledy, napsat email babičce, a to i přesto, že mi na poslední tři neodpověděla, vzpomenout si u toho na jejího legendárního králíka na smetaně, samozřejmě se zelím, špenátem a knedlíkama houskovýma i bramborovýma, načež si vzpomenout i na dědovo vývar s domácíma nudličkama, následně si vybavit celou rodinu u vánočního stromečku a maminčiny vanilkové rohlíčky, zahrnout do toho taky všechny tety, strejdy, sestřenice a bratrance a nakonec se začít smát a brečet v jednom při vzpomínání na večery s vínem a kamarádama, na dny s výletama s kamarádama a všechna ta dlouhá léta se spoustou vtípků a kamarádama. No, mám toho hodně, tak snad abych začala, žejo..no. Tak já jdu psát.
Tak babi!
Představ si, zažila jsem na vlastní oči Halloween! Prosimtě, zabalili jsme 50 balíčků s bonbony a nakonec přišlo 12 dětí, no to bylo trapný! A dokonce mě pak nutili sníst ten zbytek sladkostí, no chápeš to? Šílenci, viď..
A zase jsem strávila víkend s těma mejma zlatama z celýho světa! Já jsem tak ráda, že nás Rotary svedlo dohromady. To je vždycky nejlepší, ten čas strávenej s nima. To mě vždycky přesvědčí, že se mi domů vůbec nechce a že tady s nima chci zůstat už napořád. Akorát bych teda pak potřebovala pravidelnej přísun tvojí svíčkový, rajský, králíka, zajíce, sypánků, vdolků a šátečků, hlavně těma s povidlama. Nojo.
A řekla jsem si taky, že se plácnu přes kapsu a pojedu na brunch, drahej a dobrej! A tak jsem jela. Byl fakt drahej. Ale taky fakt dobrej!! Měla jsem lívance s borůvkama a javorovým sirupem (ježiši to bych si teď tak dala!!!) a potom ještě toasty s játrovou paštikou. Tak to bylo krásný ráno..
No a babi, prosimtě! Ty pocity. Ono je to jak na houpačce, víš, ale dobrý, už jsem si na to zvykla! Ze začátku jsem byla hned vystrašená, když jsem měla blbej den, a hned jsem si nadávala, že takhle můj bezvadnej rok vypadat nemá. Teď vim, že přesně takhle ten „bezvadnej“ rok vypadá! 
Takže už mě jentak nějakej den blbec nerozhodí, už jsem zvyklá na to (a moji spolužáci taky, haha), že když mi začnou téct slzy uprostřed hodiny, tak že to bude zase druhej den ráno dobrý. A nikdo mi nic nevyčítá, hlavně já sobě nic nevyčítám. Přesvědčuju sama sebe, že vím, co dělám, a někdy to i pomáhá!
No, prosimtě babi, hlavně se o mě neboj, jo? Já jsem tady úplně jako lážo plážo! Tuhle jsem si uvařila rajskou s domácíma knedlíkama a masovýma kuličkama! Ježiši a představ si, že to bylo fakt dobrý! Pak jsem v noci ujídala ty knedlíky.
Další články od Evelíny
