První srpnové dny se staly datem, kdy jsme v sedmičlenné skupině účastníků okolo dvacátého roku života, trávili náš prázdninový čas na Rotary campu v Petrohradě, tedy v perle východu, která byla v nedávné historii střediskem osvíceného Ruska.
V základních propozicích campu bylo jako hlavní téma uvedeno fotografování. Nebudu tajit a dobrovolně se přiznávám, že s focením jsem nikdy neměl nadstandardní vztah a na camp jsem se vydal pouze s vidinou poznání města a hlavně země, o které často slýchám, ale přímému kontaktu jsem se snažil vždy spíše vyhnout. Obavy z mé fotografické neschopnosti byly rychle rozptýleny, se stejným „handicapem“ dorazili i ostatní účastnící a po prožití campu se nebojím tvrdit, že ani pořadatelé fotografy neočekávali.
Devět dnů, které jsme v Petrohradě strávili, byly časem „obecné turistiky“. Navštívili jsme to nejdůležitější, co toto krásné město nabízí. Ze zcela pochopitelných důvodů šlo spíše o ochutnávku a pokud budeme chtít patřit mezi znalce evropského Ruska, musíme se do „Benátek východu“ vydat po vlastní ose v časech budoucích. Camp nenabídl mnoho částí programu, které předem deklaroval – k naší obecné radosti. Slíbené přednášky profesionálních fotografů zůstaly pouze na psaném plánu a jejich místo zaujal povětšinou očividně improvizovaný program, který přes prvotní obtíže nabídl reálný pohled do života ruských rodin a celé společnosti. Této možnosti jsem si cenil asi nejvíce, na mých předchozích zkušenostech s Rotary jsem pravdivý obraz země často nenacházel.
Co ke campu říci závěrem? Snad varovat a připravit účastníky campu v následujících letech na základní nešvar, který tento camp přinesl a obávám se, že bude přinášet dále. Hlavní koordinátorka a jednoznačné nejklíčovější člen místního klubu neumí anglicky, což bylo pravděpodobně důvodem velmi špatné komunikace před samotným campem. Po zvládnutí této nepříjemnosti Vás však v Rusku přivítá vždy vstřícná, usměvavá a energická žena, která pro Vás udělá vše, oč požádáte a jazykovou bariéru pravidelně překlenuli členové místního Rotaract klubu.
Camp nabídl vše, co člověk může od takto krátkého pobytu očekávat – základní seznámení s místními reáliemi. Základ byl dobrý a jestli se nám camp zapíše do paměti, o tom si účastníci svým přístupem rozhodnou vždy sami. Nám se to myslím povedlo.
Jiří Blažek, 21 let, Rotary klub Telč
Další články o letních táborech
Handicamp 2023
11 účastníků, 9 asistentů, 7 dní, 29 horkých malin, nespočet černých vtipů a jeden výjezd záchranky.
Turistický, kulturní a sportovní kemp Ticino – Bellinzona
Začátkem srpna jsem se na 12 dní vydala za dobrodružstvím do švýcarského italsky mluvícího kantonu
Léto v Belgii
Během letošního srpna jsem vyrazil na můj druhý letní tábor s Rotary International. Tentokrát jsem
