Poslední měsíc své výměny jsem prožila na výletě pořádaný mým hostujícím multidistriktem. Během 27 dní jsme vlakem objeli 11 míst napříč Spojenými Státy, získali spoustu zážitků a především přátelství na celý život.
Finance
Začnu tím, že výlet samozřejmě nebyl zadarmo a já si na něj snažila vydělat, tak jako ostatní výměnní studenti nějakým fundraisrem. Pořádala jsem akci pro členy svého Rotary klubu, kde jsem jim nachystala jídlo (řízky s bramborovým salátem a štrúdl pro čtyřicet lidí), připravila jsem si pro ně kvíz o Česku, vyrobila záložky, hrála na klavír a zazpívala naši hymnu. Celá akce se vydařila ve všech směrech a já získala dostatek financí na pokrytí všech nákladů na výlet.
Los Angeles a San Francisco
Nás společný měsíc začal v Los Angeles, kde jsme navštívili Hollywood, Venice Beach, Santa Monica a měli jsme společnou barbecue. Osobně se mi LA zas tak nelíbí a byla to má nejméně oblíbená zastávka a tak se o víc psát nebudu. Dalším městem na naší dráze bylo San Francisco, je to moc krásné, ne příliš velké, město, které v porovnání s ostatními americkými městy působí poněkud evropsky. Na kolech jsme přejeli přes slavný Golden Gate Bridge do městečka Sausalito, odkud nás trajekt vzal zpět do přístavu. Dále jsme viděli Chinatown, jeli ve známé typické tramvaji (tou tu ovšem jezdí pouze turisti), vběhli do ledové vody v přístavu a jeden večer jsme společně připravovali jídlo pro naši 30 členou skupinu. Já a Clara z Belgie jsme měly na starost salát, který jsme museli míchat v igelitovém pytli, protože takové množství zeleniny by se do žádné mísy nevešlo.
Portland a Seattle
Jak už jsem řekla, mezi městy jsme se přepravovali vlakem a občas byly vzdálenosti hodně velké. První taková byla ze San Fran do Portlandu, byla to zároveň první noc strávená ve vlaku. Po 17 hodinách jízdy jsme byli šťastní, když nás host rodiny, se kterými jsme v Portlandu byli na dvě noci, vyzvedli. S Josephine z Taiwanu nás hostila úžasná rodina, jejichž dcera pojede na příští rok na výměnu do Jižní Korei. S rodinou jsme šli sbírat jahody, viděli Portland, kterému se říká město mostů, a užívali si krásného okolí. Oregon mi krajinou hodně připomínal Vysočinu, jen ve větším měřítku. Další cesta s vlakem byla jen okolo čtyř hodin do Seattlu, který se nachází ve státě Washington. Seattle není moje nejoblíbenější místo z celé Train Tour, ale rozhodně odtud mám jedny z nejkrásnějších vzpomínek. Jedno odpoledne nás místní rotariáni pozvali na jejich chatu, kde jsme měli večeři, s´mores, ohýnek, měli jsme šanci jen ta kajaku a prostě jsme si jen tak užívali svou společnost. Druhý den jsme šli na známou vyhlídkovou věž Space Needle,obešli Pike Place Market a během volného času se mi podařilo potkat se se svým bratrancem, který byl náhodou také v Seattlu.
Glacier National Park
Další noční vlak nás ráno vysalil ve vesničce West Glacier ve státě Montana. Z tohoto místa mám také nádherné vzpomínky, protže program jsme měli opravdu perfektní. První den jsme dělali white water rafting, což byla zkušenost plná adrenalinu i smíchu. Druhý den jsme šli na procházku k ledovcovému jezeru, kde jsme dělali paddle boarding a plavali v ledové vodě a odpoledne jsme hráli volejbalový turnaj proti našim raftovým instruktorům. Bohužel jsme prohráli, ale hlavně, že jsme si to užili.
Chicago a Niagarské vodopády
Vlakem jsme do Chicaga jeli 32 hodin, což byla naše nejdelší jízda. Během jízdy jsme hráli hry, četli, spali, jedli a to je asi všechno. V Chicagu jsme se zdrželi tři dny, viděli downtown, jeli na projížďku lodí, někteří běželi 10k závod, měli hodně volného času a šli na pláž, kde nás ovšem zastihla bouřka a byli jsme naprosto promoklí, když jsme se vraceli pěšky do hostelu. Chicago je na břehu jezera Michigan, které je tak obrovské, že to vypadá, že město leží u moře. Co se měst týče, Chicago bylo jedno z mých oblíbených zastávek na Train Tour. Do města Niagara Falls nás vzal další noční vlak. Hned ze začátku řeknu, že jsem od vodopádů očekávala víc, je to cool místo, které stojí za návštěvu, o tom žádná, ale nepředvedlo se wow efektem, který jsem očekávala. Lodí, kde nám dali pláštěnky, jsme se přiblížili vodopádům, kde s přes okraj přepadávalo neskutečné množství vody, místy bylo těžké mít otevřené oči, protože na nás tak hustě a prudce mrholilo. Dokonce jsem tam v řadě potkala české turisty z Prahy. A protože Niagáry tvoří hranici mezi USA a Kanadou, na večer jsme si udělali výlet do Kanady. Bylo prvního července, což je den kanadské nezávislosti, a tak tam byla spousta lidí. Na této straně řeky vypadalo město jako naprostý opak spící americké části. Tady byly všude neonové nápisy, herny, jak zábavní park natlačený do jedné ulice. Den jsme pak zakončili ohňostrojem nad vodopády.
Boston a 4th of July
V Bostonu jsme samozřejmě navštívili kampus Harvardu a celé jedno odpoledne strávili na pláži, tentokrát už v Atlantiku. Neskutečně jsme se u toho nasmáli a den si užili. Na Den nezávislosti jsme si ráno šli poslechnout předčítání deklarace na místě, kde byla poprvé uvedena. Nejlepší však bylo odpoledne, kdy jsme šli na břeh řeky, malovali si na obličeje, poslouchali hudbu, trávili čas pospolu, užívali si krásnou golden hour a ještě krásnější západ slunce. Z tohoto odpoledne mám nejspíš nejlepší vzpomínky z celé tour. Všichni jsme v tu chvíli byli veselí, měli se rádi a uvědomovali své štěstí, že jsme mohli strávit rok ve Spojených Státech a divili se kráse světa. Později pak začal největší a nejlepší ohňostroj, který jsem kdy viděla. Nevěděla jsem, kam se koukat dřív, bylo to neskutečné.
New York a Philladephia
V NYC jsem byla už v roce 2017 a věděla jsem, že se vracím na místo, které miluji, jinak si myslím, že tři dny nejsou dost na to poznat velkoměsto s tolika možnostmi. Společně jsme navštívili Liberty Island, Elis Island, Wall Street, Ground Zero, na kole jsme projeli celý Central Park, prošli jsme 5th Avenue, Rockefeller Center, High Line a samozřejmě Times Square. Já jsem se připojila ke skupině, co šla na muzikál a tak jsme na Broadway viděli Frozen. Je neskutečné, jak mají všechna představení propracovaná a dávají tomu maximum. Co mě hodně mile překvapilo, byla stavba Vessel. Je to konstrukce pouze ze schodů a je to kus umění. Za mě určitě jeden z must see in NYC. Philadephia je jedno z historicky významných měst, kde byla podepsána konstituce Spojených Států. Navštívili jsme tu pěknou a barevnou tržnici, známý nápis LOVE, Rocky Steps, Independence Hall a mincovnu, kde se vyráví dolary, což bylo hodně zajímavé.
Washington DC
Ve Washingtonu jsme dostali hodně volného času, na to vidět muze, která nás lákají, Společně jsme se šli podívat na známé památníky, White House a do muzea Newseum, což je muzeum zaměřeno na sdělovací média, jejich historii, podstatu při událostech jako je pád Berlínské zdi nebo 9/11. Mou oblíbenou částí byla galerie fotografií, které obdržely Pulitzerovu cenu. Má tříčlená skupinka s Clarou z Belgie a Marcem z Itálie navštívila Národní galerii s obrazy od umělců, jako jsou Rembrandt van Rijn, Vermeer, Leonardo, Monet nebo Delacroix a muzeum letectví a kosmonautiky. Naši vedoucí nám ten večer řekli špatnou zprávu a to, že se Train Tour musí předčasně ukončit, protože v New Orleans, což byla naše poslední plánovaná zastávka, ohrožuje hurikán. Všechny nás to samozřejmě zaskočilo a nálada spadla hluboko pod bod mrazu. Měli jsme se spolu vidět ještě týden a z ničeho nic nám řekli, že máme jeden den na to se rozloučit. O dva dny později jsme letěli zpět do LA, stále nejistí, zda je realita skutečná nebo ne. Světlou stránkou je, že jsem dostala týden navíc se svou úžasnou rodinou a více času rozloučit se se Santa Barbarbarou.
Loučení
Loučení bylo samozřejmě plné slz, i od lidí, od kterých byste to nečekali. Večer jsme se všichni hezky oblékli, a ve společné místnosti si podepisovali vlajky, vyměňovali připínáčky, psali do deníků. V ten moment jsme si byli blízcí, jako nikdy, brečeli jsme a utěšovali se v objetí a vyměňovali jsme si sliby, že se brzo potkáme. Bylo to velmi těžké, naše skupina mi neskutečně přirostla k srdci, sdíleli jsme spolu sny, ideály, obavy, radosti, bolesti i věci všedních dnů. Na uplynulý měsíc budu vzpomínat do konce života. Jsem neskutečně vděčná za to, že jsem mohla jet a být mezi tak skvělými lidmi. To by se dalo aplikovat i na celou výměnu. Lidi, které poznáte a přátelství, která založíte a která budou trvat, mají neskutečnou cenu a stojí za ně bojovat, nevzdat se v těžkých časech a být stále otevření a pozitivní, i když je nám zrovna do pláče.
Další články od Alžběty
Outbound 2018/19 USA
