✨Barcelonaaa - the best trip of my life✨ (part 1) - Studium v zahraničí: Rotary Youth Exchange Czechia

Na podzimní prázdniny jsem se s Rotary vydala na týden do Španělska, týden na který nikdy nezapomenu. Už teď mi to vše chybí!!! V neděli mě host rodiče odvezli na nádraží. Už tento moment byl velmi touching for me – oba vystoupili z auta, podali mi tašky, silně mě objali, dostala jsem bisou na tvář od každého a milionkrát mi popřáli, ať si to užiju, ať máme hezkou cestu a ať dám hlavně vědět, že jsme dorazili v pořádku. Já svou host fam prostě miluju!! 💛 A ještě těsně před cestou mi Val koupila krabičku fresh datlí jenom pro mě, protože ví, že je miluju! Jsou to jen malé věci, ale člověk se pak cítí být opravdu součástí jejich životů a to je neskutečný feeling! ✨

My first step of the trip bylo dostat se do městečka hned vedle Namuru, kde bydlí moje exchange student bestie Sofie. Asi všichni víme how bad my luck is, ale co se mi na této cestě stalo, je neuvěřitelné!!! Hned po nastoupení do vlaku jsem si rozbila batoh – naštěstí se mi to podařilo nějak smotat dohromady, ale pocit, že s tímto mám cestovat celý týden, nebyl nejlepší. No a hned po změně vlaků se podařilo to rozbít úplně, takže úkol na Barcelonu byl jasný – nový bag is needed! Je to sice jen jeden batoh, ale to nevíte, co se mi stalo asi dva týdny předtím (ano, jsem hodně pozadu s psaním!! i know…) – rozbila jsem si kabelku, kterou jsem celou tu dobu nosila do školy. A na druhý den, před nasednutím do autobusu směr Barcelona, jsem si rozbila i mou druhou kabelku a tady jsem se už musela smířit, že toto opravit nepůjde! Prostě me and my bad luck again, yayy! 😅

U Sofie jsme vařily dobroty z její domoviny – Ukrajiny – a taky jsme se pokusily o takový rychlý medovník. No, během procesu výroby to byla katastrofa! 😂 Použily jsme snad všechno nádobí, co bylo. Těsto jsme měly všude, párkrát jsme to trošku připálily a těsto vůbec nedrželo u sebe, takže místo placek to byly trhance. Nakonec ale můžu hrdě říct, že se mi podařilo z toho nakonec udělat dort! I’m really proud of myself! No, co si budem – jako medovník to vůbec nechutnalo, ale bylo to fakt dobrý!! Pak jsme s jejím host bráchou zkoukli film – donutily jsme ho koukat na After –a šly na kutě, protože na druhý den byl velký den – den B, B jako Barcelonaaaaaaaaaaaa! 🌴☀️

Ráno jsme se dobalily, já zašpendlila můj batoh a vyrazily jsme opět na vlak! Čekalo nás 20 hodin cesty v autobuse. Tyto cesty s výměnnými studenty mají vždycky mega vibe – mix všech národností Latinské Ameriky vždycky znamená party time, ale když už v tom žijete 15 h, z mega energy písniček se stane jen neskutečně otravný rámus. Hahah. Projeli jsme Belgii (s jednou zastávkou v Liège, kde jsme nabrali zbytek studentů a taky dostali tyto mega cute šátky 🧣), pak Lucemburskem a nakonec celou Francií až do Španělska – naší final destination, Barcelony. Už někde za hranicemi s Francií mi tělo říkalo – „už ne prosím!“ Naštěstí alespoň při těchto dlouhých cestách se vyplatí mít 1 metr 50 cm – já se dokážu skulit do klubíčka a sednout si skoro pohodlně všude! 😴

Na druhý den už nás přivítalo sluníčko a palmy! Neskutečný vibe!!! 🌞🌴 S průvodcem jsme vyrazili prohlédnout si čtvrť Las Ramblas a na trh s různým ovocem, čokoládou, kořením a spoustou dalších věcí. Tady jsem také poprvé v životě otestovala svou španělštinu a mluvila s locals people – no, moc to nedopadlo, nakonec jsem musela switchnout do francouzštiny 😅. (- s takovou wish me luck u mých zkoušek ze španělštiny po roce tu!!) Hlavní ale je, že mi moje španělština stačí na povídání si s ostatními inbounds a s těmi si rozumíme!

Poté jsme šli společně na oběd a měli free time. U oběda se opět projevilo moje štěstí – podařilo se mi ztratit náušnici z piercingu, který prostě nemůže zůstat bez náušnice, a zároveň tam ale nemůžu dát jen tak nějakou. Po asi 15 minutách konzultací se všemi mými přáteli jsme se rozhodli, že poradit se s mojí maminkou na telefonu bude nejrozumnější – DÍKY MAMI!! lv u! 💕 (nebojte, vyřešila jsem to! Netrpěla jsem tolik bolesti, abych si ten piercing jen tak nechala zarůst!!)

Na tomto výletě se mi hodně líbilo, že jsme byli hodně aktivní, navštěvovali různé památky a vždy se něco dozvěděli, ale měli i hodně volného času, kdy jsme si mohli dělat naprosto, co jsme chtěli – jen tak hangoutnout s přáteli, jít nakupovat nebo chillovat – prostě cokoliv! No a tak jsme šly trošku shoppingovat! Měly jsme hodně úkolů – Sofie sbírá Pandora přívěšky z každého místa, co navštívíme, Gany měla vysněnou značku bot, co je jen v Barceloně, a já byla mínus tři tašky a jednu náušnici 😅.

Co na Barceloně miluju, je, že tam máte absolutely incredible architekturu naprosto všude a některé ty kousky jsou naprosto dechberoucí! Například tonto odpoledne jsme navštívili dům architekta Antoniho Gaudího, který navrhl skoro celé město. Já, jakožto velký fanoušek každého umění a architektury, jsem si to velmi užívala a můj baby bro, aka můj exchange kamarád z Koreje, matchnul mou energii, a tak jsme měli skoro půlhodinovou session a povídání si o architektuře. Dream!

Největší wow moment nastal, když jsme se dostali na střechu budovy – celá Barcelona byla okolo nás. Na jedné straně hory, na druhé moře – prostě nádhera!!! 🌅 Pak jsme se naprosto unavení vydali na večeři. Byla to fakt sranda – se Sofií, Organ a Gany jsme si jen tak sedli s kamarády, které jsme potkali vlastně ten den, a bylo to úplně nejlepší rozhodnutí. Celou večeři jsme se smáli!!! 😂 Je neskutečně vtipné, jak i když to byl u stolu neskutečný mix národností – 1 Češka, 1 Ukrajinka, 2 Thajky, 2 Mexičani, 1 Argentínec a 1 Kolumbijec – i tak jsme si naprosto rozuměli a hlavně naprosto matchli naši energii! Už teď mi všichni chybí a to jsem doma jen pár dní.

Po večeři jsme se konečně přesunuli do hostelu – po dvou dnech na cestě to fakt oceníte! Po večeři jsme se všichni sešli ve společenské místnosti, chillovali, povídali si a Rafael z Brazílie nás učil nějakou karetní hru. Já osobně si teda myslím, že si ta pravidla musel vymýšlet za pochodu, protože jsem to absolutně nepochopila, ale hlavní je, že jsem ani tam neprohrála, což mi asi stačí. No, co si budem – spát jsme šli daleko po půlnoci, ale i tak to byl můj první spánek za poslední dva dny (já a spaní v buse prostě nejde dohromady!).

Přečtěte si víc na blogu Kateřiny