Nový život v USA
Můj výměnný pobyt na Floridě mi přinesl nové přátele, zkušenosti i pohled na americký školní systém a kulturu. V článku popisuji život v hostitelské rodině, školu, sport, Rotary akce i to, jak mě tato zkušenost posunula dál.
Zpátky do školy… nebo vlastně ne
První den jsme já a Barnabé (můj host bratr ve druhé host rodině) skoro oplakali – NIKOMU SE NECHTĚLO ZPĚT DO ŠKOLY!
Alespoň počasí nás ale trošku překvapilo a v Belgii konečně začalo pořádně sněžit. Pro mě to byla klasika, na kterou jsem čekala, pro Belgičany to byl rekord v množství sněhu.
Od Mooloolaby po Mount Coolum: listopad na výměně
Svůj pátý měsíc jsem zahájila venku s Poppy. Poppy je budoucí výměnná studentka, která pojede do Brazílie, samozřejmě taky s Rotary. Většina Australanů odlétá nebo přilétá v lednu, takže to má za pár.
Odpoledne jsme strávily na pláži Mooloolaba, kde jsme si daly Yo-chi (něco jako Frogurt/Yobar – natočíte si zmrzku, přidáte toppingy a platíte podle váhy). Austrálie je ale obecně hodně drahá, takže člověk nechá peníze i za obyčejný věci. Od Rotary dostáváme každý měsíc 150 AUD kapesné, což zní super, ale ve finále to vyjde tak tak. S holkama jsme se shodly, že by se na prázdniny hodilo víc, protože i běžný věci (třeba plavky) stojí dost.
Každý den jinak: Život výměnné studentky v USA
Každý den je jiný a plný nových zážitků. Americká škola je uvolněnější, studenti i učitelé jsou přátelští. Spolužáci se zajímají o Českou republiku. Hodně bruslím ve volném čase. S kamarády jezdíme po městě na bruslích. Užíváme si svobodu, smějeme se a trávíme spolu čas.
Päť dní v kanadských Rockies
V stredisku Marmot Basin som si vychutnala snowboardovanie s nádhernými výhľadmi a cestou som zblízka videla množstvo divokej zveri v národnom parku Jasper. Okrem svahu sme stihli aj saunu, túru pri Hintone a jazdu na štvorkolke aj side-by-side. Aj keď jeden deň klesla teplota až k -30 °C, odchádzala som nadšená a už teraz sa teším, keď sa do Rockies vrátim v lete.
Můj kolumbijský život
Když jsem do Kolumbie přijela, byla jsem plná očekávání i obav. Nová země, nový jazyk, noví lidé. Dnes už ale španělština není překážkou, ale součástí mě. Přemýšlím v ní, směji se v ní a někdy se mi dokonce zdá i ve snech. Jazyk mi otevřel dveře k lidem, k jejich příběhům i k jejich kultuře. Díky tomu jsem mohla poznat opravdovou Kolumbii — ne tu z učebnic nebo stereotypů, ale tu každodenní, živou a srdečnou.
