Krásný dobrý den, zlatíčka,
pořád žiju a moc se omlouvám, že jsem tři měsíce nic nepublikovala. Nemám k tomu žádný přesný důvod a rozhodně se ke článkům vrátím a dopíši je, ale nebudou v přesném pořadí a spíše se zaměřím na takové to víkendové výletění. Každopádně bez dalšího okecávání vám můžu říct, že s velkou radostí tu máme další týden.
V pondělí jsme byli všichni hrozně „mrtví“ z oslavy narozenin mojí kamarádky. Všechny jsme byly unavené a bolelo nás celé tělo z tancování, takže ve škole jsme vůbec nefungovaly. Když jsem přijela domů, chtěla jsem si probírat fotky z oslavy, ale pozor! Věřte nebo nevěřte, mi napsal můj brácha (sám od sebe!), jestli si nechci zavolat, a já mu odpověděla, že klidně. 🙂 Jenže jsem se podívala na hodinky a datum a on měl být ve škole! Tak jsem mu napsala: „Neměl bys být ve škole? Nebo jsi nemocnej?“ A hned jak jsem tohle poslala, tak se mi ukázala zpráva, že není ve škole, protože je nemocnej.😂 Každopádně se z toho hovoru vyklubalo téměř dvouhodinové gossipování o životě a nakonec jsem za to ráda, protože, brácho, jdu si pro tebe. Teď jsme na dobrý vlně, takže ať se připraví na mojí otravnou osobu, hihi. A po tom telefonátu jsem se konečně pustila do těch fotek, který jsou úžasný. A večer jsem si dělala věci do školy, protože jsem měla ještě nějaký resty z biologie, jako vždycky, takže žádná novinka.
V úterý jsme na dramaťáku dělaly kraviny, protože tam někdo z holek vytáhl žraloka (maskota Sheean-u – jedné z těch našich kolejích) a Bellie si ho natáhla na sebe a začala tam s tím pobíhat po aule. Samozřejmě jsme nemohly vynechat Baby Shark a když tam konečně přišel Fleg (Mr. Fletcher, náš učitel), tak nám dal takovej pohled a jen řekl: “Tak se pustíme do práce” a my se všechny pořád smály. To bylo vtipný, to bylo super. Škola se po týhle hodině táhla, hlavně ještě byla zima, takže taky nebylo ideální. Co už ale ideální bylo, bylo to, že mě Saffy zase hodila domů a já jí za tyhle odvozy hrozně miluju.
Středu jsem zase začala Rotary, tentokrát jako guest speaker mluvila Malin, takže jsem si udělala obrázek o tom co říkat a co hlavně neříkat, co třeba říct jinak a nebo, co vyzdvihnout. Ve škole jsem moc nepobyla, protože jsem měla jen dvě hodiny a to až od 12:10, ale po škole to bylo vtipný, páč jsme se Saff stíhaly školní bus, který jel do Gunnedah-y. A pak jsme se teda ještě zastavily v mekáči pro Frozen Coke, což je asi technicky cocacolová ledová tříšť, což mi úplně odpálilo mozkový buňky, tohle nový zjištění, ale dobrý, pořád žiju.
Když jsem se dostala domů, tak jsem doháněla resty do školy a na Rotary.
Večer po večeři jsme se s Naomi a James-em dívali na State of Origin, což je rugby League/union zápas mezi New South Wales Blues a Queensland Reds. Já jsem si tam zase zpívala australskou hymnu a po první polovině NSW vedli a potom to i vyhráli, takže já byla spokojená. Když se mě N&J na začátku zeptali, komu budu fandit, tak jsem řekla, že týmu, kterej bude mít hezčí kluky, no tak NSW to byl no, to zůstalo aspoň v rodině. 🙂
Ve čtvrtek to bylo takové nemastné neslané. Se úplně nic moc nedělo, až na to, že mě že školy vyzvedla Marina a jely jsme k ní domů, kde jsem přespávala.
Páteční brzký vstávání kvůli Rotary velmi ráda přeskočím a jsem tak ráda, že to bylo jen dvakrát za celou moji výměnu, a že náš klub má meetingy ve středu. Každopádně jsme tam přijely, Malin tam dorazila chvíli po nás, nachystaly jsme to a pak se šlo konverzovat, což mě teda úplně nebavilo, ale těch 15 minutek mě nezabilo. Po snídani jsem to otevřela já, prezentace se mi povedla, pak šla Malin a nakonec jsme dostaly velký potlesk a pozitivní reakce od všech. Bohužel jsme nemohly zůstat dlouho a musely jsme až skoro vyběhnout z toho Bowllingovýho klubu (stejný místo jako naše meetingy) do školy, kde jsme měly být v 8:20, protože jsme měli poslední nacvičování na House Music, která se konala ten den.
House Music je školní soutěž, kde jednotlivé koleje bojují proti sobě a mají si vybrat dvě písničky. Jedna písnička je pro Big group, což jsou ročníky Y10-Y12, takže střední škola. A druhá písnička je pro small group a to byl jen Y12. Téma bylo písničky 2000-2010 a my, jakožto Sheean, měli Accidentally in love ze Shreka na Big group a pak Use Somebody na Small group. Šli jsme na řadu jako druzí po Cuthbert-u a na to, že jsem si myslela, že se nám to hodně povedlo, tak asi úplně ne, protože jsme docela dostali za to bídu a nevím proč, ale dobře no. Nakonec jsme skončili třetí, i když jsme měli skončit poslední, protože Cuthbert, Hamlin a i Nicholls to měli lepší jak my, ale tak aspoň jsme vyhráli pohár za nejlepší fandění (House Spirit). Ale hele, mohla jsem být spolu s mojí skupinkou, všichni si to zase moc užili, ta atmosféra byla nádherná. Bohužel jsem si zapomněla foťáček doma, takže nemám natočeného nic, ale možná, že už nějaké fotky budou na netu a aspoň mám ty po skončení školního dne. To jsme tam měli úplnej photoshoot a moc hezký bylo, že v naší skupince máme mix všech kolejí – 2x Cuthbert (Ari, Skye), 2x Nicholls (Eva, Leyna), 1x Hamlin (Molly), 2x Sheean (Já, Ellie). Joo, trošku se nám naše skupinka rozrostla s tím, že se k nám zase přidala Eva Burke, za což jsem moc ráda. Další dvě holky Molly Ellie.
Všechny děti se na mě dívaly divně, když jsem v bundě jela ještě se třpytkama na obličeji, ale nějak jsem si z toho nic nedělala a když jsem přijela domů a třpytek se chtěla zbavit, tak se mi to vůbec nedařilo. To zase budu třpytky nacházet dva týdny po tom, že… 🙂 Ale nestěžuju si.
V sobotu ráno mě čekala moje první dlouhá šichta v Hissy Fits, a to už od 7:30 a hezky pěkně do 3 odpoledne. Musím říct, že to nebylo vůbec špatný, krizovku jsem měla jen asi okolo dvanáctý, ale nic velkýho a taky jsem myslela na ty peňášky, což taky teda pomohlo – hihi. Zrovna, když jsme měli po té “Rush hour”, tak tam přišel jeden týpek s krosnou a dvouma báglama, tak jsem si říkala „ale ale, cestovatel“ a že se ho zeptám kampak a pročpak. On si pak přišel objednat a měl přízvuk, tak jsem se ho zeptala odkud je a on mi řekl, ať hádám, tak jsem řekla, že je z Francie (druhá volba byla Španělsko) a on že jo. 🙂 Tak jsem se tam s ním začala bavit a to bylo tak super.
Můj oblíbený člověk mě pak vyzvedl z práce, takže jsem si hezky s burritem ze Zambreros vlezla ke Stevovi do jeho Cupra-y a jeli jsme k nim domů, kde jsem ten den přespávala, protože oni se vrátili z 9-ti týdenní dovolený po Evropě a měli mi toho co říct. To bylo něco. Zase jakoby ožil kousek mě, který doposud spal a já byla ve svým živlu.
Nedělní spinkáč byl opravdu vskutku famózní. Já jsem si to dala hezky pěkně do devíti, pak ještě půl hodinka v postýlce, pak jsem se hezky připravila a mohla jsem jít na snídani. Obídek byl všelijaký a moc dobrý no a pak jsem se zase rozloučila s jejich skupinkou a už jsme zas byli jen já, Steve a Ruth. Jsme si tam ještě povídali a pak mě okolo 4 Steve hodil k Nay & Jamesovi.
Musím říct, že to opravdu byl super víkend, kterej jsem si moc užila a jsem hrozně ráda, že to takhle vyšlo 🙂
Další články od Ely
Čtyřicátý čtvrtý týden s House Music
Krásný dobrý den, zlatíčka. Pořád žiju a moc se omlouvám, že jsem tři měsíce nic nepublikovala...
Třicátý druhý týden v Sydney
Konečně pátek!!! I když jsem do školy nešla, vstala jsem jako bych normálně vstávala, dozabalila...
Dvacátý devátý týden
Krásný dobrý den, Zlatíčka! Další týden, pro mě už week 3, Term 1, a tenhleten...
Dvacátý osmý týden – jako že už dospíváme
Krásný dobrý den, Zlatíčka. Je tu první celý školní týden, kdy se mi do školy...
Dvacátý sedmý týden – poslední týden letních prázdnin
Krásný dobrý den, Zlatíčka. Minulý týden byl dedikovaný fesťáku, tím pádem plný dům, nové zážitky...
Dvacátý čtvrtý týden – prázdniny v Tamworthu
Krásný dobrý den, Zlatíčka. Máme tu další týden a první celý týden v novém roce...
Šťastný nový rok!
Krásné dobré ráno, Zlatíčku. Máme tu 2025!!! Přeju všem štěstí, zdraví, pohodu a hodně kamarádů...
Osmnáctý týden jako ten první
Krásný dobrý den, Zlatíčka. Dnešní epizoda má název takový jaký má, protože je tu můj...
Šestnáctý týden se želvami (delfínky)
Lidi, to bylo něco neuvěřitelnýho. Ty korály, ty ryby, ta čistá voda. To jsem opravdu...
