Handicamp 2023

11 účastníků, 9 asistentů, 7 dní, 29 horkých malin, nespočet černých vtipů a jeden výjezd záchranky. Tak by se dal popsat 8. ročník Handicampu pod taktovkou Rotaract clubu Brno.

Hospodářský dvůr Bohuslavice nás už podruhé přivítal výborným jídlem, perfektním počasím a zvířátky. Z Portugalska se za námi přijela podívat, v rámci short-termu, Margarida se svojí asistentkou Sarou z Rotary clubu Estoi Palace International. Účastníci tak měli možnost využít svoje jazykové znalosti. A že se někteří činili!

První den jsme se oťukávali, seznamovali se, některé naše stálice vytahovaly historky z minulých ročníků a společně jsme se začali těšit na nadcházející dny.

Druhý den za námi přijely masérky, kadeřníci, manikérky a my si moc užili beauty day.

Třetí den byl náročný pro všechny. Nejdříve jsme si vyzkoušeli, jak předcházet nebezpečným situacím a také jak se účinně bránit s Moderní sebeobranou. Pak nás přijeli navštívit z Rotary clubu Brno a také náš oblíbenec, Tomáš Vaňourek, z Expedice Z101, který nám ukázal záběry z poslední výpravy po Africe a rozdal nám podepsané fotky. Potom nás nemile překvapila jedna zdravotní komplikace jedné z účastnic. Díky našemu Márovi jsme ale situaci zvládli a ten si vysloužil přezdívku “hrdina”, protože i přes své postižení běžel pro záchranu.

Čtvrtý den jsme rozebírali co dělat, když se někdo zraní, kam volat, co vše sdělit do telefonu a snažili jsme se předat účastníkům své zkušenosti. Dopoledne jsme šli na velkou procházku do Nové Říše, potom jsme krmili zvířata, jezdili jsme na koních a večer jsme završili prohlídkou místní palírny.

Pátý den nás potěšila svojí návštěvou Eva Fruhwirtová z Mozkoherny a my měli možnost procvičit své mozkové závity s jejími mozkohračkami. Nejoblíbenější byl Mindflex – ovládli jsme pohyb kuličky svou myslí! Něco neskutečného pro naše účastníky. Jen neradi jsme Evu pouštěli domů. Odpoledne jsme se zchladili v rybníku, někteří nedobrovolně. Večer jsme se sešli u ohně a společně jsme opékali špekáčky, zpívali a vyprávěli si historky.

Šestý a poslední den jsme očekávali početnou návštěvu z ivančického tábora Martiny Turečkové, kovářky, se kterou jsme si v minulosti ukovali nádherný náramek. Ani letos to nebylo méně napínavé. Martina přivezla 8 dětí ve věku 12-17, kteří přijeli plni očekávání, možná i trošku obav z toho, co je čeká. Ani my jsme nevěděli jak tyto, na první pohled, nesourodé skupinky budou spolupracovat. Ale člověk míní…. a dopadlo to výborně. Celé dopoledne jsme seděli pospolu a vyprávěli si zážitky z táborů, naši účastníci se podělili o to, jaké to je narodit se s postižením, vyprávěly se černé vtipy a smích se nesl daleko. Po obědě jsme šli pouštět čínského draka štěstí a někteří táborníci se zapojili i do péče o naše účastníky.

Odpoledne jsme se šli ještě naposledy vykoupat a nabrat sluníčko na cestu domů a pak už jsme táborníkům zamávali. Celý den završila krásná momentka a to, když přišla jedna tábornice, že se jí u nás moc líbilo a příští rok chce jet s námi jako asistentka. To nás moc potěšilo! Táborníci nám pak večer napsali zpětnou vazbu a nám při jejím čtení ukápla slza radosti. Bylo to moc milé setkání.

Sedmý den nás čekalo balení, nakupování dárků pro rodiče, poslední oběd a rychle autobusem zpět do Brna. Už teď se nám stýská! Někteří by si to za týden zopakovali ještě jednou, ale my víme, že tento tábor budeme vstřebávat všichni dlouho.

Závěrem pár vtípků, které se nesly celý týden táborem a krásně dokreslují jeho atmosféru: Co se stane, když posadíte člověka s mozkovou obrnou na vozík? Obrněné vozidlo! Proč je dobré mít za souseda vozíčkáře? Protože nedupe!

Díky Rotary club Brno, Rotary club Plzeň Beseda, Sportisimo a všem dalším, že jste nám i letos umožnili prožít tak nádherné a naplněné dny.

Barbora Sládková, Rotary klub Valtice Břeclav, Rotaract Brno