Měsíc v Belgii - už jsem stihla navštívit Brusel - Studium v zahraničí: Rotary Youth Exchange Czechia

Už jsem stihla navštívit Brusel! Do hlavního města mě vzal kamarád, který je momentálně kandidát na výměnný pobyt v našem Rotary klubu v Braine-le-Comte. Do Bruselu to máme jen 20 minut vlakem. Navštívili jsme všechny hlavní turistické atrakce, trochu nakupovali, poseděli v kavárně a jen tak se poflakovali. Největší highlight? On je fotograf – takže mám z toho dne hromadu krásných fotek.

I ve škole si pomalu dělám přátele. Zítra mě čeká oběd se třemi spolužačkami a už se fakt těším! Každá země a každá škola to má jinak – někde vás spolužáci zahrnou milionem otázek, jinde vás první dny ani nepozdraví. U mě to bylo spíš to druhé. A největší problém? Málokdo z mých spolužáků mluví anglicky. 🫣

Na začátku jsme komunikovali jen přes Google Translate (bez něj ani ránu). Teď už mluvíme takovým mixem francouzštiny a angličtiny. Moje francouzština není dokonalá, ale už se pomalu rozkoukávám a začínám rozumět. Je to nádherný jazyk, ale taky brutálně náročný. A jakmile si začnete myslet, že už to jde líp, přijde rodilý mluvčí a usadí vás zpátky na zem. 🙂

Začali jsme chodit i na veřejné hodiny francouzštiny, které probíhají v naší škole. Chodíme tam my tři výměnní studenti – a kromě nás spousta dalších cizinců, co se rozhodli žít v Belgii. Potkali jsme tam moc milé lidi! Na kurzy chodíme dvakrát týdně, jenže domů se z nich vracíme až po deváté večer… 🫠

Už jsme potkali všechny učitele a vyzkoušeli všechny zapsané předměty. Naštěstí jen dva učitelé nemluví anglicky – u zbytku se můžeme kdykoliv zeptat a vysvětlí nám látku i v AJ. Ale i tak už se víc a víc přechází do francouzštiny.

A taky už jsem psala první práci ve francouzštině (výsledek nic moc), první test z matematiky. No a taky jsem odevzdala první report z laborek – taky ve francouzštině. Laborky máme jednou týdně, čtyři hodiny v kuse. Právě tahle výuka nás může dovést až ke čtyřtýdenní praxi v oboru. Pokud teda přelezeme jazykovou bariéru… zatím to moc nadějně nevidím 🥲.

K mému nadšení jsou první hodiny tělocviku hlavně o běhu. Vyjdeme z areálu školy a běžíme pár kilometrů mezi výběhy s kravami a loukami. Evelyn, výměnná studentka z Taiwanu, je z toho každý den úplně hotová – vždycky vykřikne radostí, když projedeme autobusem kolem krav, koní nebo kozí farmy. Ve velkém městě na Taiwanu nic takového nevidíte – ale já, jako správná vesnická holka z Moravy, se tu cítím úplně jako doma.

Taky už teď vím, že výměna rodin, která mě čeká za pár měsíců (pravděpodobně v lednu), bude pro mě těžká. Svoji současnou host rodinu naprosto miluju. 💛 Můj host bratr mě bere skoro všude – znám jeho přátele, místa, kde cvičí, i jeho oblíbené spoty. Minulou sobotu jsme se s ním a jeho kamarádem koukali na “horor”… no dobře, po hodině jsem to vzdala a šla spát, protože větší blbost jsem fakt dlouho neviděla. 😅 Na oplátku mi celou kuchyň a obývák polepili papírky s francouzskými názvy předmětů – a musím říct, že už je docela zvládám!

A doprava? No comment. V Belgii je to čistý chaos – někdy autobus přijede o 25 minut později, někdy vůbec, a někdy si prostě usmyslí, že odjede o 8 minut dřív. 🤡 V úterý nás musel Seb zachraňovat a přijet pro mě a Evelyn do školy. A ve středu jsem kvůli busu přišla do školy o hodinu později. Ale dorazila jsem! Tohle je tu naprosto normální… na busy se prostě nedá spoléhat.

Ve středu taky jela rodina ubytovat host bráchu na univerzitu v Namuru – hlavním městě valonské části Belgie. Jedno z nejživějších měst tady. Už se těším, až tam někdy zajedeme jen tak na výlet.

Když jsem přemýšlela, jaké mimoškolní aktivity si tu přidám, Titou přišel s nápadem – ať zkusím znovu tanec. Nejvíc jsem si přála balet – ale buď byly kurzy jen pro děti, nebo v termínech, kdy mám francouzštinu. Nakonec jsem objevila contemporary – styl, který z baletu vychází, ale je víc moderní. A ve čtvrtek jsem měla první lekci. Bylo to naprosto skvělé!

V pátek mě Seb vzal do stáje – v ČR jsem jezdila koně 7 let a tady jsme se šli podívat na lekci parkuru. Povídala jsem si s Annou, maminkou malé jezdkyně – pochází z Polska a když byla malá, přestěhovali se do Belgie. Takže jsme si aspoň mohly společně zanadávat na francouzštinu 😅. Seb se ptal na možnosti, a vypadá to, že bych mohla pár lekcí na koních taky zkusit!

V sobotu byl velký den – první výlet s Rotexem, kde se potkaly všechny distrikty z celé Belgie. Vyrazili jsme do zábavního parku Walibi – tady hodně známá záležitost.

Tak zas někdy – plány na další týdny vypadají fakt dobře!

La bise! ❤️✨ a užívejte počasí v ČR dokud je tam hezky a ne jak tu🫠

Přečtěte si víc na blogu Kateřiny