Začalo to vše 8.8 2024 na Letišti Václava Havla v Praze. Všem došlo že doopravdy odlétám, až teda na mě. Rozloučila sem se s rodinou a kamarádkou a vyrazila ke svému gatu. První mě čekala cesta do Paříže. Než letadlo vzlétlo, už jsem brečela jako želva. Pozorovala jsem Česko z výšky a snažila jsem se zapamatovat si každý detail, protože moji milovanou zemi hodně dlouho neuvidím. Čeká mě nejlepší a nejtěžší rok mého života plný nových věcí a zážitků.
V Paříži jsem přestoupila na letadlo do Santiaga de Chile. Také jsem zde potkala dva inboundy z Německa. Čekala nás čtrnáctihodinová cesta, nebudu vám nic nalhávat, bylo to hrozný. Na letišti nás vyzvedli dva rotexáci a setkali jsme se se zbytkem inboundů, je nás celkem šest. Společně jsme vyrazili na poslední let dne a to do Concepcionu a autobusem do města Los Ángeles. Tam nás čekal víkend s Rotary.
Bydleli jsme u chilských Viktoriiných vodopádů. Rotariáni nám vymyseli super program a provedli nás pravidly výměny. Také nás naučili jejich tradiční tanec, který se zde tančí 18. září. Budu tajně doufat, že mě nikdo k tanci nevyzve. Po úžasném víkendu si pro každého z nás přijela naše host rodina. Bylo to velmi smutné, protože jsem si velmi oblíbila ostatní inboundy a řekla bych, že se z nás stala taková malá rodinka.
Můj smutek ale rychle zmizel, protože jsem poznala svoji host rodinu a společně jsme se vydali domů. Už teď je miluju a těším se na všechny naše společná dobrodružství. Domlouváme se španělsko-anglicky a někdy je to opravdu zábava poslouchat.
Host rodina mě vzala na poznávání mého města Valdivie. Byli jsme u oceánu a hledali kraby. Samozřejmě já hledala a sbírala mušle. Mám jich plný pytel a nevím co s nimi budu dělat, ale nechat jsem je tam přece nemohla. Poblíž byla restaurace, kde jsem ochutnala jejich čerstvého lososa a pokrm ze tří druhů syrových ryb. Můžu říct, že to bylo vynikající.
Hned den poté mi oznámili, že jedeme na den na lyže. Už to mi přišlo naprosto úžasné a zábavné, protože kdo z vás lyžoval v Chile, a na Andách? Do kolen mě dostalo to, že to bylo vulkáno jménem Corralco. Lyžovačku jsem si nesmírně užila. Na cestě domů už jsem přemýšlela o tom, jaký bude můj první školní den, ale o tom zase příště.
Další články od Viktorie
Poslední týden v Chile
Můj výměnný rok v Chile se chýlí ke konci. Je to zvláštní pocit — mám...
PATAGONIE
Dámy a pánové, dlouho jsme se tu neviděli. Dneska vám chci říct o mém prvním...
Můj první týden v Chile
Host rodina mě vzala na poznávání mého města Valdivie. Byli jsme u oceánu a hledali...
