My všichni na jednom ostrově

Všech 21 výměnných studentů žijících v distriktu 4490 se jednoho krásného úterý rozhodlo, že nepůjdou do školy a raději se vydají na nezapomenutelnou cestu. Někteří riskovali, že budou dehydratováni během osmi hodin jízdy autem. My riskovali bolest břicha, když nám ti piloti v letadle nedali najíst, a tři studenti si váleli šunky na místě, v cílové stanici São Luís.

• Toto město je hlavní město státu Maranhão.
• Celé leží na jednom ostrově.
• Je pro něj typické reggae.
• V moři můžete ujít sto kroků, přičemž se pravděpodobně neutopíte.

Jen co jsme přilétli na letiště, přebraly si nás naše týdenní hostitelské rodiny. Ujali se mě velice sympatičtí rodiče se synem, výměnným studentem pro příští rok. Odpoledne jsme strávili společně a večer jsme šli do Rotary klubu, kde jsme se poprvé sešli všichni výměnní studenti celkem devíti národností (Česko, Německo, Francie, Dánsko, Belgie, Mexiko, USA, Indie a Taiwan) z našeho distriktu (složen ze států Ceará, Piauí a Maranhão). Vážně dobře jsme si sedli, klábosili a vyměňovali jsme si piny pro naše saka.

Druhý den jsme se všichni sešli v hotelu, kde jsme absolvovali různě „zábavné“ prezentace, oběd (poprvé jsem viděl řízek v Brazílii) a večer jsme se v historickém centru São Luís účastnili menšího průvodu s hudbou a divadlem.

Den třetí jsme začali pozdním vstáváním a následně přípravou na večerní zahájení ABIJ. To nás velice vyčerpalo, a tak jsme šli do bazénu s vodou. ABIJ je jedno velké setkání Rotariánů z celého světa a bylo zahájeno představením brazilského tance Boi, prezentacemi a cocktail party. (Žádný cocktail jsme ale nedostali.)

Čtvrtý den páteční byl pro mě nejlepší, protože jsme odpoledne odjeli na chatu s bazénem a mořem. Mezinárodní plážový fotbal byla nezapomenutelná topovina.

Sobota byl den před návratem a strávili jsme ho, jak nejlépe to šlo. Ještě jednou a s průvodcem jsme se prošli uličkami historického centra, navštívili jsme vládní budovu, kostel, obchůdky pro turisty a pána s kokosovou zmrzlinou v krabici.

Celá naše výprava byla zakončena parádní diskotékou v hotelovém sálu. Postupně jsme se rozloučili a byli donuceni opustit tohle úžasné město, úžasné rodiny i nechutné horko… Zůstali nám ale trička a zážitky na pěkně dlouhou dobu.