Australané byli sami hodně zmatení, co se to vlastně smí a nesmí dělat. Moře je totiž stále ještě teplotou poměrně přijatelné na koupání a zakázat surfování by si vláda nedovolila. Celkově tady v Newcastlu u pobřeží sportuje venku neskutečně moc lidí a ani během karantény se to neomezilo, i když někdy z toho nebyla radost, protože venku bylo opravdu až moc lidí.
K otázce : Pojedu kvůli koroně domů?
Myslim, že na to je ode mě jen jedna odpověď, a to: „Nikdy.“
Co vám budu povídat, Austrálie je by now hooodně hluboko v mym srdci a vim, že bude těžký odjíždět v červenci a natož pak si vůbec nedokážu představit odjíždět teď. Ale jo, chápu ty studenty, co se sami rozhodli jet domů třeba kvůli rodině. No, sorry, moje rodinko, budete to beze mě muset vydržet 😀 …
No a situace tady.. Podle mě jsou tu všichni docela v klidu. Teď jsem se dívala, tak ke dnešku je tu okolo 2800 případů. Austrálie je ale veliká. A zatim jsem viděla jen jednoho člověka v masce. Škola zavřená neni, ale je pouze online, to znamená, že do školy jde jen ten, kdo faaakt nemůže zůstat doma, ale stejně všechno dělá online. A k systému, co má moje škola – super. Typuju, že škola tady to má ohledně online systému zmáklý mnohem líp než Bigy doma v Budějkách… hehe … Dneska nám dokonce pár učitelů natočilo, jak hráli a zpívali, a pak to poslali všem studentům. No jo, co víc chtít.
Takže tím to asi zakončím. Jsem naživu, zdráva a v chillu. V Austrálii zůstávám, ani se nehnu.
Tak všem co tohle čtete.. Nepanikařte, respektujte lidi ve svým okolí a naučte se zhluboka dýchat. Všem posílám big hugs a .. no .. myjte si ručky 😀
No a situace tady, co se týče počasí, se docela mírní. Už je tu takový pěkný léto, bez kouře, bez povodní. Krajina se ale úplně proměnila, všude se teď zelená tráva a je to fakt pastva pro oči se na to koukat. Byla jsem v místě, kde to ještě před měsícem hořelo a teď z černých ohořelých kmenů raší nové listy. Je to docela neuvěřitelný, ale je to radost…
Navštívila jsem dokonce i hvězdnou Canberru, hlavní město. No jo, není to Sydney, celý můj život byla lež. Canberra oproti Sydney asi neni až tak hvězdná, je to poměrně malé město, ale za to se tam dá skvěle ztratit kvůli jednosměrkám a kruháčům na každym metru, všechno vybudované pro celkově krásný letecký snímek…
Poprvý v životě jsem Vánoce trávila v kraťasech a tílku, byla jsem na pláži, nepila jsem žádnej ten vánoční čaj (joo, takový ty voňavý) a nesnědla jsem tuny cukroví. Taky jsem měla místo kapra krevety a dárky se rozbalovaly až 25.12. ráno. Nejdivnější byl asi jednoduše ten fakt, že nejsem doma s rodinou a že v televizi nedávaj Pelíšky. Popravdě, český Vánoce mam asi radši, ale to může být i zvykem. Holt mi k tomu nepatří léto a smažení se ve 40 stupních v 7 večer.
