14. července (pondělí) jsme ráno vyrazili do školy zařizovat školní uniformu a papírování. Chodím na Pacific Lutheran do 11. ročníku. Škola je velká a moderní, místo tříd mají skoro až společenské místnosti, dokonce někde jsou místo židlí gauče. Školní personál je strašně milý, všechno mi vysvětlili, jak co bude a tak. Zamířili jsme rovnou do školního obchodu pro uniformy. Naštěstí mi velkou část zařídila moje host rodina, takže jsme dokupovali jen ponožky, sportovní uniformu, klobouček na tělocvik a boty.
V úterý byl můj první den ve škole. Mám svého “buddyho“, který je skoro vždy se mnou a stará se o mě. Jmenuje se Emily a jsme spolu ve třídě, bez ní bych byla úplně ztracená, takže jsem ráda, že ji mám🙏Začínáme v 8:15 a končíme každý den v 15:15. Rychle jsem se s holkami skamarádila, nosím jim do školy české sladkosti, odznáčky a nálepky.
Když se řekne „výměnný student“, možná si představíte někoho, kdo hodně cestuje a chodí do školy v jiné zemi. Ale věřte mi – je to mnohem víc, než jen to.
Rotary Youth Exchange není pouze o navštěvování nových míst. Jde o to stát se součástí něčeho většího. Naučíte se žít v nové zemi nejen jako turista, ale jako místní. Přizpůsobíte se novému životnímu stylu, chodíte do školy v odlišném vzdělávacím systému, než na jaký jste zvyklí, a navazujete přátelství s lidmi, kteří mohou mluvit jiným jazykem nebo pocházejí z úplně odlišného prostředí. Tento program vás učí vážit si rozmanitosti a zvládat život mimo svou komfortní zónu.
Výměna?! A na druhé straně zeměkoule v Austrálii? Proč?
Tuto otázku jsem dostávala docela často. Občas lidé nechápali, proč se do toho pouštím. V sedmnácti! Taková mladá, proč by chtěla opustit svůj domov tak brzy?
Můj článek je o motivaci pro jiné lidi, proč do výměny vůbec jít. Snažila jsem se nastínit můj rok v pár slovech, jak po materiální stránce (výlety, cestování), tak i po stránce emocionální.
Snědla jsem klokana, plavala s žraloky, viděla jedovaté hady i pavouky. Všechno, co jsem si o Austrálii představovala, to se splnilo do posledního detailu. Ale nejvíc mě překvapilo, jak silné pouto může vzniknout s lidmi, které jsem předtím vůbec neznala, a jak moc mě ovlivnily úplně obyčejné dny – škola, rodinné večeře, západy slunce, rozhovory na pláži.
Mnoho lidí říká, jak je Austrálie plná pavouků a hadů. Já tam ale během svého ročního výměnného pobytu zažila úplně něco jiného. Potkala jsem klokany, koaly, krokodýly a hlavně přátele na celý život. Škola mě poprvé v životě bavila, kultura mě mile překvapila a Austrálie se stala mým druhým domovem. Jaké to vlastně je, žít rok na druhém konci světa?
Ale ani Dubai ani Sydney nie sú to, kvôli čomu tu ste. V hlavnej úlohe tu je Dubbo. Aj keď nepatrí k najväčším mestám, pre mňa to je rozhodne zmena. Z maličkej dediny s 1700 obyvateľmi som sa zrazu ocitla v meste kde je obyvateľov cca 40 000. Už teraz ale viem, že mi bude dobrým domovom na tento rok. Nachádza sa vo vnútrozemí, takže žiadne more na kúpanie, len rieka. Príroda tu je ale nádherná a hrdo hlásim, že som už videla aj pár klokanov…
