fbpx

Je to rok, co jsem se vydala k protinožcům. Ještě teď si čerstvě pamatuji svůj přílet. Jevilo se to jako velká kalamita, poté, co jsem zjistila, že mě na letišti vlastně nikdo nečeká. Opak se však stal pravdou. Po 20 minutách čekání se ve dveřích vynořila dáma s oranžovou šálou a bílými kotníkovými botami a moje výměna se pro mě stala naprosto nezapomenutelnou. Za celý rok jsem toho zažila víc, než za celý svůj život.

Po obličeji se mi prošla žába rosnice, skončila jsem v místních novinách po boku nejrychlejšího muže světa, chovala jsem si klokánky a nakrmila koalu listem eukalyptu, kolem krku si mi hověl obrovitánský hroznýš, zažila jsem propocené Vánoce se Santou ve 40 stupních, postavila jsem si sněhuláka z písku, sjela pár vln na surfu, při jízdě na vodním skútru mi před hlavou proletěl delfín, spatřila jsem vyskakující velrybu, byla na koncertu Red Hot Chilli Peppers, plavala se žraloky a rejnoky, strávila 10 000km v autobuse a 23 dnů ve stanech při cestování po Austrálii, koupala se pod 15 stupňovým vodopádem, potápěla se ve Velkém Bariérovém Útesu, slezla Harbour Bridge a hlavně – poznala jsem tolik milých a přátelských lidí, kteří se mi vryli do srdíčka.

Chodila jsem na místní střední školu, kde jsem vyzkoušela zcela jiný způsob výuky a uvědomila si, že nošení uniformy vlastně není zas tak úplně super 😀 Rána jsou sice o něco rychlejší, ale v zimě a létě uniforma moc praktická nebyla.

Za celý rok jsem vystřídala 3 adresy a 3 různé rodiny. Každá rodina byla úplně jiná. Zatímco v první rodině vládl věčný klid a řád, ve druhé rodině se to hemžilo lidmi a zvířaty a zatímco ve druhé rodině se člověk dostal do postele až po desáté, ve třetí jsme večeřeli už v šest. A tak to prostě je. Každý je jiný a nikdo není stejný.

Můj pobyt byl naprosto úžasný! Ikdyž to nebylo úplně vždycky růžové, užila jsem si každou minutu a odnesla jsem si z toho maximum. Nejvíce mě ovlivnilo pravidlo ”nikdy neříkej ne” a že vlastně vůbec nezáleží na tom, kde jste, ale s kým jste. Ucelily se mi názory, v mnoha směrech jsem změnila pohled na věc, stala jsem se více objektivní a mnohé si uvědomila. Také jsem se stala samostatnější, naučila jsem se vařit a celkově se mi zdá (i mým rodičům), že jsem tak nějak dospěla. To nejvíc, co mi to však dalo, je asi to, že jsem pořádně poznala sama sebe.

Jet na výměnný pobyt bylo mým dosavadně nejlepším rozhodnutím a určitě bych to každému doporučila. Jsem za mojí příležitost nesmírně vděčná.

Děkuji Vám, ROTARY <3

Další články od Anity

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!