Když se řekne Mexiko, asi každý si představí stát ve střední Americe a jeho krásnou indiánskou kulturu a kouzelná místa. Nikdo už se ale nezamyslí nad způsobem života domorodců, kteří tam žijí. Především v čem je Mexiko jiné, co se týče každodenních zvyklostí…
Je pravda, že Mexičania sú na európske pomery chudobnejší, ale za to si vedia užívať život o dosť viac. Keď ich porovnám so Slovákmi, tak mi je až do plaču, že som zase oblkopená takýmito chladnými a negatívnymi osobami. Nevrátila by som sa do Mexika kvôli krajine alebo kultúre (tú máme krajšiu), ale kvôli ľuďom! Dokonca by som dokázala obetovať svoju krajinu a svoj materinský jazyk, ak by mi to zaručilo život v toľkom pozitivizme a šťastí, v akom ho vedú ľudia z latinskej Ameriky…
Byla jsem unavená stereotypním životem a toužila po dobrodružství. Chtěla jsem si rozšířit obzory, poznat nové lidi, jídla i celé kultury, užívat si života, učit se novým věcem a objevovat. Proto jsem se přihlásila do výměnného programu Rotary Youth Exchange se zájmem studovat rok v zahraničí.
Jinak dneska jsou to přesně dva týdny co mi tu zbývají. Cítím se hrozně divně, na jednu stranu se těším domů, ale nechce se mi opouštět ten život co mám tady, protože to tady miluju a jsem tu hrozně šťastná. Dneska tu taky mám maturitní ples s mojí třídou, tak si to moc užijeme. Taky musím nakoupit dárky a hlavně jídlo, který povezu zpátky domů a ještě další kufr, protože do jednoho už se mi všechno nevejde…
Už když jsem přijela do Mexica, rodina mi řekla že v dubnu mě vezmou na svatbu sestřenice do Cancunu na pláž!!! Byla jsem nadšená a těšila se hrozně moc moc, ještě ke všemu když to byla mexicko-italská svatba. Přiletěli jsme v úterý ráno a skoro celý den jsme byli na pláži a u bazénu. Večer jsem potom byla pozvaná na rozlučku se svobodou, moje první v životě! Ve středu jsme jeli do Coba (to je staré mayské město) a ve čtvrtek byla ta svatba! Bylo to nádherný, lepší jsem si to ani představit nemohla…
Na tenhle výlet jsem se moc těšila, ale zároveň i bála, že to nebude tak dobrý. Byl to ale asi ten nejlepší týden vůbec!! Prvních pár dní jsme cestovali po těch nejhezčích městech Mexika, jako například San Miguel de Allende, o kterém se říká, že je považováno za nejhzčí město Mexika vůbec. Vylezli jsme na Peňa de Bernal, což je třetí největší monolit na světě. Procházeli se po centru města Guanajuato, které má nejlepší universitu v celé zemi a vypadá nádherně! Co mě ale nejvíc bavilo, byli poslední čtyři dny. Strávili jsme je tím, že jsme skákali z vodopádů, jezdili na lodičkách a plavali v jeskyních a všech možných řekách…
