Nechápu, že můj rok v Austrálii je za mnou. Je toho tolik o čem bych mohla mluvit, mohla bych mluvit pořád, tolik se toho stalo…
Je to jako včera, když jsem se doma balila a letěla na druhou stranu světa. Tolik se toho za ten rok událo. Potkala jsem spoustu skvělých lidí, ale bohužel taky spoustu ne tak skvělých lidí. Viděla jsem toho strašně moc. Procestovala jsem část Austrálie, mazlila se s koalou, viděla spoustu klokanů, plavala s delfíny, viděla ty nejhezčí pláže na světě, naučila se surfovat, zamilovala si australskou slangovou angličtinu, poznala novou kulturu a vytvořila si přátelství na celý život. Do školy jsem musela nosit uniformu, celý rok jsem nepochopila jak je možné, že australští učitelé nejsou vůbec přísní a že studenti mají jen pár předmětů. Oslavila jsem Vánoce v největším horku a v lednu jela na letní plážovou dovolenou, v srpnu mi byla zima a podzim byl na jaře. Vše bylo úplně jinak a já byla jen tak hozena do vody a musela jsem se s tím poprat.
Na výměně je třeba využít každé příležitosti
Každou příležitost jsem využila na maximum a snažila se mluvit před lidmi a s lidmi co nejvíce to šlo. Poznala jsem, jak žijí jiné rodiny a jak se různí lidé chovají. Byla jsem překvapená úplně ze všeho a i když jsem byla obklopena tolika lidmi, mohla jsem se cítit sama. Musela jsem to vydržet a nakonec to všechno stálo za to. Všechno to, co jsem zažila, mě stvořilo do nového člověka. Mám jiný pohled na svět a nakonec není naše země tak obrovská jak se mi dříve zdálo. Všude jsou hodní lidé, všude si můžete najít kamarády se stejnými názory, jenom se musíte snažit a být otevření. Ani nevíte kolik skvělého na vás může čekat, co všechno vás hledá. Já jsem našla své kamarády, našla jsem sebe a najednou mi vše dává smysl. Rok v Austrálii mě donutil uvědomit si, jak skvělou rodinu mám a v jak krásné zemi žijeme, i když tu nemáme pláže a klokany…
Úplně nový život
Přes to všechno co jsem musela překonat sama, přes všechny konflikty, momenty kdy si nevím rady a není nikdo mi nerozumí, bych to udělala znovu. Přijela jsem a mohla jsem být kýmkoli chci, stoprocentně sama sebou. Nikdo mě neznal a mohla jsem si vytvořit úplně nový život. Bylo to náročné, ale dalo mi toho víc než mi toho vzalo. Kdyby se mě někdo zeptal, zda bych jela znovu, když vím jaké to bylo, moje odpověď by byla jednoznačně ano. Všechno to stálo za to a já trošku závidím těm, kteří to mají před sebou.
Chtěla bych poděkovat všem, ale nejvíce celému Rotary. Tolik skvělého mi Rotary dalo, tolik lidí, zážitků a zkušeností. Změnila jsem se k dobrému a jsem strašně vděčná.
Děkuju.
