Březen je můj devátý měsíc v Austrálii, tak jsem se rozhodla, že tenhle blog začnu 7 zajímavostmi. 😉 Březen byl oproti předchozím měsícům jeden z těch klidnějších, ale i tak jsem objevila pár věcí, které mě fakt překvapily.
Chození na boso
V Austrálii je úplně normální chodit na boso po ulici, na pumpě nebo i do obchodu. Nejčastěji je to kolem pláží, ale viděla jsem to jak v Brisbane, tak na Gold Coast. Samozřejmě jsem to musela taky zkusit. 🤣 Chvilku to bylo příjemné, ale po delší době mě začaly bolet nohy. U pláže mi to přijde v pohodě, ale ve městě už je to na mě moc. A někteří to berou opravdu vážně – na TikToku jsem viděla lidi naboso dokonce i na letišti.
Krokodýlí farmy
Krokodýlí farmy spojují turistiku, ochranu přírody i byznys. Chová se na nich krokodýl mořský, největší žijící plaz na světě. Zajímavé je, že některé farmy sbírají vejce ve volné přírodě, odchovají mláďata a část z nich vracejí zpět do přírody. Zbytek slouží hlavně pro výrobu luxusní krokodýlí kůže. Turisté si mohou prohlédnout krmení krokodýlů, pochovat si mládě nebo ochutnat krokodýlí maso. Přesto jsou farmy často kritizovány kvůli chovu divokých zvířat v zajetí.
Beautystandardy
Jestli potkáte holku s blond vlasy, clean girl makeupem, Birkenstocky, Stanley Cupem v ruce a postavou jak z magazínu, je dost velká šance, že je to Australanka. 😄
Kluci? Mullet, surf, posilka, 4WD, boardies a Birkenstocky. Tohle je prostě Austrálie. 🤣
Všichni pelikáni míří naUluru
Pelikáni ve skutečnosti nemíří přímo na Uluru, ale do oblasti Kati Thanda–Lake Eyre, která se jednou za několik let zaplní vodou. Dodnes není jasné, jak poznají, že tam prší. Vědci si myslí, že cítí změny tlaku nebo slyší vzdálené bouřky. Jakmile voda vyschne, jednoduše se vrátí zpět k moři.
Plastové příbory? V Austrálii určitě ne
Úplnou náhodou jsem zjistila, že plastové příbory jsou tady zakázané. Restaurace místo nich používají dřevěné nebo papírové varianty a zákaz se týká hlavně jejich prodeje a distribuce. Je to jen jeden z mnoha kroků, kterými se Austrálie snaží omezit jednorázové plasty.
Špatná kvalita trávy
Až u Petera a Wendy jsem si všimla, že tráva tady vypadá úplně jinak než u nás. Je tvrdší, hrubší a lépe snáší vedro i sucho. Stejně je na tom i půda – bývá písčitá, málo úrodná a špatně drží vodu. Takže zahrádkáři, buďte vděční za naši českou půdu. 😀
Invazivní vetřelec Austrálie
Peter mi jednou ukázal ropuchu obrovskou (cane toad). Než jsem zjistila, co je zač, byla už na dva kusy. 😳 Ze začátku mi to přišlo brutální, ale pak jsem pochopila proč. Byla do Austrálie dovezena kvůli hubení škůdců, jenže se nekontrolovaně rozšířila. Je jedovatá, rychle se množí a představuje velký problém pro místní přírodu.
Tím končím blog za březen. Byl oproti ostatním měsícům docela pohodový. 😊 Na výměnném pobytu nejsou všechny měsíce plné výletů a velkých zážitků. Občas jsou prostě klidnější. A to k tomu taky patří.
Můžu vás ale ujistit, že další měsíc se rozhodně netáhl. 😜 O tom se dozvíte v příštím blogu!









