Představte si pustinu posázenou kaktusy a křovisky. Sem tam se tu tyčí nějaká hora, daleko na jihu, až na samém horizontu, začíná něco, co vypadá jako prales. Na západě, kam až dohlédnete, se prostírá jen a jen moře. Jen kousek od vás stojí pár polorozpadlých a zaprášených baráků, nejspíš vesnice, ve “stínu” těch pár suchých stromů jsou uvázaní koně, blízko se povalují lidé, všichni s vlastní flaškou tequily, každý druhý vypadá jako mafián nebo drogový dealer…
A teď se probuďte: toto není Mexiko
Jaké je Mexiko doopravdy? Začněme u té přírody, která není docela taková, jak si ji my, Evropané, představujeme. Ostatně – nic není tak, jak to vidíme. Nebo „chceme vidět“?
Dobrá, zpátky k té přírodě: Ano, je pravdou, že po většinu roku je tu sucho. To ale nijak nebrání tomu, aby tu kromě kaktusů (kterých není zas až tak moc) rostly stromy – na severu zabírá většinu teritoria typická buš, která je v období dešťů celá zelená a v období sucha šedá jako popel a vyprahlá, na jihu Mexika ji střídá prales. Skutečné je to, že jsou tu hory a moře: o reliéfu prakticky žádné stereotypy nejsou. Snad jen dodám, že ne pořád a ne všude je tu vedro; v zimě na mnoha místech sněží, v hlavním městě (Ciudad de Mexico) teploty klesají na 5 – 10 °C, kvůli čemuž Mexičané prakticky nevycházejí z domů, pokud nemusí. Oproti tomu v létě, v období dešťů, teploty šplhají až ke čtyřicítkám (ale jo, i to se dá nějak přežít). Nutno dodat, že klima se znatelně liší podle toho, kde jste: obecně na jihu je větší vlhko a u pobřeží je tepleji než ve vnitrozemí. Bydlím na severu (na obratníku raka) u moře, na jihu i v centru Mexika už jsem byl – vím moc dobře, o čem mluvím.
A teď k tomu nejdůležitějšímu: k tomu, proč vlastně píšu tento článek. O Mexiku toho Češi vědí spoustu. A prakticky všechno je špatně. To, co se k vám dostává, jsou zprávy z desáté ruky, nedůvěryhodné krimi a stereotypy. Spousta stereotypů – a to vám říká někdo, kdo je už víc Mexičan než Čech a zažil Mexiko na vlastní kůži.
Napřed je potřeba si uvědomit, že to, že Mexiko není bohaté, neznamená, že jsou tu všichni chudí. Ani v nejmenším. Ano, srovnávat Mexiko dejme tomu s USA je jako srovnávat Česko s Německem, rozdíly jsou obrovské, ale to nijak nebrání tomu, aby se tu našli bohatí lidi. Stejně tak jsou tu úplně jiné ceny, takže i v nejmenších vesnicích je spousta pěkných domků. A ano, jsou tu velká města s bohatými čtvrtěmi. Ještě se vrátím k úvodnímu odstavci, konkrétně k tomu, že tu nikdo nic nedělá. Není to tak docela pravda. Život je tu volnější, ale každý má nějakou práci – rybáři vyjíždějí na moře hlavně v noci, restaurace (kterých je tu asi 20x víc než v Česku) otvírají až odpoledne a hodně žen se stará o domácnost, často nepracují nebo pracují příležitostně.
A co ti koně?
Dobrá, jsou tu. Během posledních dvaceti let je ale rychle je ale nahrazují motorky, takže i když tu koně můžete vidět v každé vesnici, už nejsou zdaleka tak populární jako dřív. Co je pořád populární je tequila, o tom žádná. Spotřeba alkoholu je tu podobná jako v Česku, možná o něco vyšší.
A jak že je to s těmi drogami? Probuďte se, vážení, jsme v roce 2018, drogy se změnily. Změnily, ale nezmizely – stejně jako všude ve světě. A co je teda tím rozdílem? Proč je Mexiko bráno jako „drogová velmoc“? Nic těžkého: tady se o tom mluví. Z doslechu vím, že sehnat drogy jako je marihuana je tu lehčí než v Evropě a pořád tu přetrvávají gangy a drogově závislí, ale ti si to vyříkají (vystřílejí) mezi sebou a o ostatní se většinou ani v nejmenším nezajímají. Celkově vzato, ani Sinaloa, která je považována za nejnebezpečnější stát Mexika, není nijak hrozná, pokud se nechcete zapojit do této drogové hry.
A jací jsou Mexičané celkově? Mnohem přátelštější než Evropané – toto říkám pokaždé, když se mě někdo zeptá na největší rozdíl. Rozdíl je to propastný, být s Mexičany je mnohem příjemnější, vždycky se najde někdo, kdo s vámi mluví, i když vás prakticky nezná. Taky vás zve na oslavy, kterých není zrovna málo; když není co slavit, slaví se konec týdne… rozumíte tomu?
Mexiko je krásná země, která vás už navždy změní – změní váš pohled na svět, na priority, na lidi. Mě Mexiko změnilo až tak, že jsem se do něj zamiloval a nejradši bych se vůbec nevracel do Česka. Někteří mi možná nevěříte, myslíte si, že jsem se pomátl. Budiž, je pravda, že o sobě vždycky mluvím jako o Mexičanovi, ale mám k tomu důvod: to nejlepší najdete v Mexiku.
Hrdinové Mazatlánu
Cozumel, Quintana Roo
Mořeplavci
Den mrtvých
Historické centrum města
Pouliční umění
Další články od Martina
