Učit se, učit se, učit se

VAROVÁNÍ: Tento článek je čistá kritika škol a ani v nejmenším nemá mít žádný skrytý význam a nemá narážet na aktuální dění ve společnosti.

Nehledejte v něm žádnou chválu něčeho, co si chválu nezaslouží. Na druhou stranu nemám v plánu kteroukoli ze škol shazovat – obě mají své chyby a o všech budu psát jen tak, jak je to ve skutečnosti.

Díky za pochopení.

Jak už jsem avizoval minule, nachystal jsem si pro vás článek srovnávající českou a mexickou školu.

Mexickou sice ještě neznám až tak dobře, nicméně pro jednoduché srovnání to stačí. A českou znám až moc.

Napřed něco málo o systému samotném (pro překlad do ostatních jazyků popíšu i český systém):

Česká povinná školní docházka začíná posledním rokem mateřské školy (v 5 letech). Následuje devítiletá základní škola rozdělená na pětiletý první stupeň a čtyřletý druhý stupeň. Po 5. nebo 7. třídě je možné po složení přijímacích zkoušek pokračovat na víceletém gymnáziu, kde už bez dalších zkoušek studium přechází ve středoškolské ukončené maturitou. Pro ty, kdo zůstanou na základní škole celých 9 let, je velká nabídla středních škol, které trvají od dvou do 4 let, podle náročnosti, čtyřleté jsou zakončeny maturitní zkouškou. Dalším stupněm vzdělání je vysoká škola (nebo univerzita), která trvá nejčastěji 5 let, výjimkou je šestiletá medicína.

V Mexiku je to Preescolar (3 roky), Primaria (5 let), Secundaria (3 roky), Preparatoria (3 roky) a univerzita.

Dost věcí se srovnává těžko – holt mezi Českem a Mexikem je spousta rozdílů, ale zkusím být co nejobjektivnější a brát ohled na všechno.

Česká škola je, mohlo by se zdát, zdarma. Jasně že ve skutečnosti placená je, z našich daní. Sice to není 4000 Kč za měsíc jako ICO, na druhou stranu mexická vláda nefinancuje vzdělávání a daně v Mexiku jsou zanedbatelné. Ještě později uvidíte, že ta částka není až tak přehnaná.

ICO je jednoznačně nejprestižnější škola ve městě. Moje gymnázium v Česku o sobě taky tvrdí že je prestižní (no, prestižní bylo, v dobách tak dávných, že jediné zápisy z nich máme na hliněných tabulkách).

Takže co se týče peněz, které škola vyžaduje, 1:1

Ještě se vrátím k té prestiži – ICO (Instituto Cultural del Occidente – západní kulturní institut) je ve městě pojem, který něco znamená. Škola o sobě dává vědět, jak to jen jde, a podle toho, že tady studuje téměř 4000 lidí, tak se jí to daří. No a pak tu máme gympl… 600 lidí není málo, na to, jaká je Kroměříž dědina (30 000 lidí). Ovšem jaká je prezentace školy? No upřímně mizerná. Ano, škola nám umožňuje účastnit se soutěží. Ale to je tak všechno. I když toto je věc, kterou by se škola měla chlubit, snažit se co nejvíc profitovat z toho, že její žáci vyhrávají ve všemožných soutěžích a olympiádách, dokonce se už několik let pravidelně účastní Výměny mládeže Rotary a zdá se, že budou ještě nějakou dobu pokračovat, úplně to ignoruje. Jo, občas se na stránkách školy (kam nikdo nechodí a jsou mizerně udělané – možná je to účel) objeví krátký článek o nějakém super úžasném úspěchu ve sportu, jako třeba že jsme vyhráli krajské kolo, kterého se zúčastnilo celých 6 vesnických škol, ale to je tak všechno. Že jsme úspěšní ve vědeckých soutěžích, kterých se účastní desítky nejlepších škol z Česka, to je něco naprosto nevýznamného. Už to, že se to občas objeví ve školním rozhlase, je zázrak.

V jednom je ale gympl velice úspěšný. Ve zneviditelňování se na něj má asi málokterá škola.

Za snahu získává ICO 2 body, gympl 5 gramů dobrého pocitu a neviditelný plášť za to, jak se dokáže maskovat.

3:1

Způsob výuky

Způsob výuky je… něco nesrovnatelného. Ale hezky postupně, něco z toho třeba vyjde:

V čem je gympl lepší? Ve třídách je pod 30 lidí – na ICO 40. Za to si zaslouží 0,5 bodu.

V čem je lepší ICO?

• Máme jen 9 předmětů (v Česku cca 14), v pololetí se některé mírně upraví
• ‎Učitelé učí jen jeden předmět a učitelé předmětů jako fyzika, informatika atp. nemívají na starosti tolik tříd co v Česku.
• ‎Zůstaňme u učitelů – učitelé jsou tu lepší. Na rovinu, na gymplu se najde dost nejmenovaných učitelů a učitelek, kteří neumí učit, učí špatně a člověk se za ně kolikrát stydí, některé exempláře by nejradši pro výstrahu pověsil ve vestibulu…
• ‎A ještě k učitelům – věkový průměr je tady asi tak o 150 let menší. To neberu jako klad nebo zápor školy, jen srovnání toho, jak funguje společnost.

‎Co říct o výuce jako takové? Mexiko je Latinská Amerika, takže úroveň prostě nemůže být taková jako v Česku (i když se často blíží – respektive ta česká se pomalu snáší volným pádem). Znalosti tu nejsou takové jako v Česku a asi ani nikdy nebudou. Ten, kdo se ale chce učit víc, má možnost. Takže jak jsou na tom moje školy ve srovnání s průměrem své země? ICO je vysoko nad průměrem, gympl neví, že existuje něco víc než průměr a že je to výhodné pro všechny.

5:1,5

Teď česká škola zase nedostane ani 1 bod, sorry. Jdeme se bavit o školním dni.

V Česku začíná škola každému jinak (běžně v 7:55, někdy v 8:50, někdy 7:00 V Mexiku každý den 7:15.

Vyučovací hodiny jsou na gymplu o 5 minut kratší, neboli prakticky žádný rozdíl.

Co ovšem rozdíl je, jsou přestávky – tady máme jen 2 dvacetiminutové, po 3. a 6. hodině – a podle mě je to lepší než 5, 10 až 20 minut po každé hodině, jako v Česku.

Gympl končívá ve 13:20, ICO 3× týdně ve 14:30 a dvakrát ve 12:35. A nemá odpoledky.

České škole 0,5 bodu za pozdější začátek, ve zbytku vítězí Latinská Amerika.

6:2

ICO má vlastní bufet, malý “obchod” s potravinami, nápoje. Co máme na gymplu? Automaty na vodu. Blahopřeji, česká vládo a vy všichni, kdo jste tento zákaz na naši školu dotáhli, děláš si perfektní reklamu (ano, taky jsme měli bufet, než to “pamlsková vyhláška” zakázala kvůli tomu, že toasty a párky v rohlíku jsou nezdravé – jasně, teď si všichni chodí do asijského fastfoodu pár metrů od školy).
Původně jsem tu kvůli špatné informovanosti psal, že za to může EU – za toto zrovna ne, což ovšem neznamená, že nemrší hromadu jiných věcí.

Za demenci našich politiků: 7,5:2

Třídy na gymplu neskutečně páchnou. A nevětrá se, protože je zima – jako bonus topení jede na plné pecky. Ne, v takových podmínkách se opravdu nedá učit. V Mexiku mají třídy obrovská okna (a z východní strany je před nimi plachta, aby slunce tak nepražilo – v Česku máme žaluzie, které všechno teplo samozřejmě propouští, jenom dělají tmu a my celé dny svítíme, i když je dost přirozeného světla) a taky klimatizaci, která jede pořád na cca. 22 °C.

V Mexiku, stejně jako v Česku, si musíme platit učebnice. V Mexiku nám je škola koupí za nižší cenu, než bychom to kupovali my – a navíc bez práce.

8,5:2

Kromě učebnic tu máme ještě tzv. manuály – knihy, podle kterých se jede celý stupeň školy (preparatoria atp.). Píše je sám učitel, takže navazují a neopakují se, není potřeba polovinu věcí přeskakovat. Proč to v Česku není???

Blbé je, že ve škole nemáme kde je nechat, takže to všechno musíme každý den tahat.

9:2,5 (za úložný prostor ve škole)

Písemky a systém hodnocení. (Já se omlouvám, ale fakt nemůžu najít nic, z čeho by měla body česká škola…)

Něco jako přepadáky tu neexistuje. Všechny písemky jsou ohlášené alespoň týden dopředu a píší se hned po tom, co se dobere dané učivo – takže když se něco nestihne, tak se písemka posune na další hodinu, než se to dodělá.

Školní rok je rozdělený do dvou semestrů, každý má 3 období. Na začátku každého období se dovíme přesné datum závěrečného testu.

10:2,5

Taky způsob písemek je jiný – tady máme většinou testy, kde se kroužkuje A, B, C, D, E a případně kombinace.

No dobře, ne vždycky je tento systém lepší a najdou se lidi, kterým nemusí vyhovovat.

10,5:3

Hodnocení je tu procentuální. Máš špatně 10 %? Dostaneš 9 (známky jsou jiné než v Česku, odpovídají procentům úspěšnosti – takže známka 8,5 znamená 85 % správně. V Česku je nejlepší 1 a nejhorší 5, viz níže). Máš špatně 50 %? Máš 5 a příště se víc snaž. Pořád je ale vidět, že máš polovinu správně.

Jo to v Česku… tam si každý hodnotí jak se mu zrovna chce – když potkáš blbce, který ti za polovinu správně dá za 5, tak máš za 5 a nemůžeš si ani pořádně stěžovat, protože učitel(ka) má vždycky pravdu a dělá všechno správně. Houby s octem a drobná úprava skóre. Drobná za to, že tato věc mi přijde jako dost podstatná.

13,5:3

Spousta věcí, které se v Česku učí jen proto, že se “to tak vždycky dělalo” – jako například pamatování si vzorečků, které si kdykoli můžeme najít, nebo počítání bez kalkulačky, se v Mexiku neučí. Kalkulačka je samozřejmost, v testech z matiky máme vypsané všechny vzorce, které potřebujeme. Proč si pamatovat něco, co se kdykoli dá najít a když nedá, tak to sotva někoho bude zajímat? České učební osnovy se nezměnily od dob komunistů, a to už je nějaký ten pátek.

Tenkrát mělo počítání smysl, kalkulačky neexistovaly, výpočetní technika byla ještě v plenkách. Ale teď, v roce 2017?

15:3

… no dobře, pro českou školu bod aby nebyla smutná, za to, že znalosti a požadavky jsou o něco větší.

15:4

Vybavenost tříd je skoro stejná – stoly v Mexiku jsou jednomístné a celkem malé, lavice v Česku většinou dvojmístné a ne nějak moc větší.

Televize a projektor ve třídách je na obou školách samozřejmostí, v Mexiku máme navíc větráky a klimatizaci – což by se v Česku stejně nepoužívalo, protože by to a) nefungovalo, b) polovina lidí by zmrzla.

Gympl má krásnou historickou budovu, ICO je moderní, ale taky pěkná. A nikdo tady neprudí s nástěnkou, umýváním tabule, službou, která hlásí, kdo chybí, kytičkářem, oknářem, dveřářem, vypínačářem, ajťákem,… a se třídnickou hodinou. Toto je v Česku “vyřešené” opravdu špatně – ve třídnickou hodinu se mění každá hodina s naším třídním učitelem (já jsem měl třídní ze zeměpisu, který byl 2× za týden – neudělali jsme nikdy skoro nic) takže na předmět nezbývá čas, a když je to potřeba, třídnická hodina se udělá o velké přestávce (20 minut volna po 2. hodině), před vyučováním, po vyučování… proč do kelu? V Mexiku je moje třídní učitelka informatiky, kterou máme 7× za týden jako normální hodinu a jednou za týden (poslední hodina v pondělí) máme třídnickou hodinu – když je potřeba něco řešit, tak se to řeší, když ne, tak máme normálně informatiku a pak máme další hodinu volnější. Za lepší (čti “logickou”) organizaci

16:4

ICO má školní autobusy, gympl nic takového nepotřebuje – Kroměříž je malá a MHD je o něco lepší než v Mexiku.

Gympl má o něco větší sbírky (biologické, geologické…) což by ICO mělo taky, kdyby bylo starší než 60 let.

ICO z pochopitelných důvodů nemá povinný tělocvik venku – hodně lidí by se uvařilo a aktivně sportovat ve 30stupňovém vedru prostě nejde.

Ani jedna ze škol nemá vlastní jídelnu – v Mexiku běžné, v Česku ani moc ne.

Takovýchto věcí by se našla ještě spousta – nemyslím si ale, že je potřeba o všech psát. To hlavní (alespoň pro mě) už jsem řekl a skóre už by se asi moc nezměnilo.

Ano, skóre. Celkově objektivní srovnání dopadlo 16:4. Upřímně, ani já jsem nečekal, že vítězství mexické školy nad českou bude až tak drtivé. Na to, jak je evropské školství považováno za pokročilé, má spoustu chyb a nesmyslných pravidel. Takže jakkoli jsou znalosti vyšší, ve výsledku není k žákům ani učitelům nijak příjemné. Přijde vám to správné? Myslíte si, že nezáleží na lidech, jen na znalostech, které jsou navíc často taky nesmyslné?

Co můžeme dělat? Nic moc. Můžeme apelovat na vládu, aby změnila osnovy, můžeme se vnucovat EU, aby přestala strkat nos do věcí, kterým nerozumí (a místo toho si řeší svoje problémy, kterých není málo). Byla by ale celkem bláznivost čekat nějaký pořádný výsledek. I kdybychom něco dokázali změnit, pořád tu bude spousta věcí špatných, ať už způsobených historií nebo povahou místních lidí, které prostě nezměníme. Můžeme to ale alespoň zkusit, ne?

Pokud se mnou nesouhlasíte, chápu vás. Kolik lidí, tolik názorů a můj názor rozhodně není jeden z těch běžných.
Pokud se mnou souhlasíte, jsem rád. A prosím vás o sdílení tohoto článku, protože jenom tím, že do povědomí lidí dostaneme informace o současné situaci školství, můžeme něco změnit.

Pokud byste měli nějakou připomínku, něco, na co jsem ve srovnání zapomněl, napište mi – za každý postřeh nebo i kritiku budu rád. Ono – psát o takovéto věci je celkem složité, má to spoustu aspektů, které nikdy nedokážu postřehnout všechny.
Obzvlášť když přede mnou leží dlouhá, předlouhá cesta…