Těsně po výletě přijela do mojí provincie výměnná studentka z USA s její host mamkou a sestrou. Vůbec mi nevadilo, že jsme spolu byly na výletě a potom ještě 3 dny, naopak jsem byla ráda, že jsem pořád s někým z děcek z výletu, aspoň mi tolik nechyběli ostatní 
.
Její host rodina má v Phetchaburi babičku, takže přespaly u ní a já s mojí YEO jsme je vzaly na výlety. První den jsme šly do zámku u moře, kde už jsem předtím byla, ale bylo fajn vidět to znovu, protože jiní lidi, jiné vzpomínky, žejo. Po prohlídce jsme šly na oběd do restaurace, která je spojená s farmou, takže jsme se tam šly kouknout na zvířátka a mohly jsme je i nakrmit, zase aktivitka, jak pro 5 leté děti, ale co, my jsme si to užily
. Před farmou byly i takové super kolotoče pro malé děti, já jsem se samozřejmě musela povozit.
Druhý den jsme se vyvezly na kopec Phra nakhon Kiri (ano já již po třetí), kde se musí dodržovat zahalení kolen a ramen, ten den bylo děsný vedro, ostatně tak, jako každý jiný den tady a my jsme měly dlouhý kalhoty a trička, zakryvajicí naše ramena:-)). Musí se tam taky docela hodně chodit, aby se prošel celý areál, takže to bylo fakt náročný a lilo z nás, jako z konve. No nic, přežily jsme to, daly si dobrej oběd, kde jsem omylem snědla obrovský kus chilli papričky, takže mi uhořela pusa, žaludek a tak nějak vlastně celý tělo a vydaly jsme se domů. Třetí den jsme šly jen na společný oběd a po obědě Ary s host mamkou a ségrou odjela domů.
V sobotu 19.10. jsem brzy ráno odjela s club prezidentem a jeho ženou do Ratchaburi. Navštívili jsme muzeum voskových figurín s významnými osobnostmi thajské historie, taky tam zrovna byly nějaké slavné trhy s jídlem, tak jsem ochutnala spoooustu věcí, třeba nějaké nechutně kyselé ovoce, kterého jmeno jsem radši zapomněla, pak grilovaný banán s kokosovou zálivkou, nějaké lepkavé kuličky plněné čokoládou s oříškama, obalené sezamovýma semínkama a taaak, bylo toho hodně no
. Potom jsme navštívili snad nejbarevnější chrám v celém Thajsku a taky mě vzali do kostela! Hustý co? V buddhisticky založené zemi se najde i pár kostelů. Pak jsme přejeli do U-Thogu, kde jsme se ubytovali v takových roztomilých chaloupkách a druhý den brzo ráno jsme vyrazili na Rotary mini maraton.
Byl to 10 km běh, začínal v 5:40 a měla jsem tam zase jednu kámojdu výměnnou studentku z Belgie, takže po běhu jsme šly na kafe a cele dopoledne jsme strávily spolu. Po obědě jsme odjeli a prezident s manželkou mě ještě vzali do podmořského světa, kde to bylo fakt hustý, viděla jsem potápěče krmit žraloky, taky želvu, jak jí rybku a spoustu zajímavých mořských živočichů. Jakože, já vím, tohle máme i u nás, ale prostě byla jsem z toho uvalená i tak, heh. Pak jsme jeli ještě do takové mini zoo, kde byli tygři, lvi, chameleoni a nejrůznější opice. Večer jsme dorazili domů a já naprosto vyčerpaná padla do postele.
Následující týden jsem skoro cely strávila u Gayoon (moje YEO), která mě začala učit číst a psát a během dvou dnů jsem si zapamatovala už většinu písmenek. A ne, není to tím, že bych byla nějak extrémně nadané dítě, je to tím, že to do mě hustila 24/7, ale jako joo, ono je to potřeba umět no.
Celý týden jsem se jen neučila, taky jsem vařila a připravila jsem jim mimo jiné lasagně, na kterých jsme si pošmákly a moje tělo bylo fakticky vděčné za něco jiného než rýži nebo nudle na milion způsobu, hah. Taky jsem byla na svojí první lekci jógy v Thajsku a když to porovnám s jógou, na kterou jsem chodila v Česku, tak u mě teda vyhrává česká jóga. Asi je to i tím, že jsem tady té trenérce pořádně nerozuměla, takže jsem se nemohla tak uvolnit a furt jsem koukala, co mám dělat, ale i tak to nebyla taková pecka, jak naše nabombené lekce v břeclavském yogaclubu, ach jak mně to chybiiii. Každopádně jsem si to užila a skvěle se protáhla, určitě tam plánuju chodit, protože joga je láska.
Prázdniny jsem zakončila Rotary bowlingový turnajem a v pondělí nám začala škola. No a tak, jak se mi tam nechtělo, tak to bylo super! Skoro každý o prázdninách někde byl a všichni přivezli z těch míst dárečky pro kamarády, bylo to hrozně hezký, dostala jsem spoustu věcí a znovu si připomněla, jak skvělý lidičkové tu jsou.
V prvním týdnu zpět ve škole se opět přihodila nehoda v mojí školní tašce (musí být prokletá nebo tak něco, jinak si nedokážu vysvětlit, co má furt za problem
). Nachystala jsem si pití stejně tak, jako každý jiný den, flašku jsem dala do batohu a když jsem nastupovala do autobusu, tak cítím, jak ze spodu tašky kape voda, sednu do busu, otevřu batoh a tam normálně potopa. Celá 750 ml flaška se vylila a rozmočila všechno, co v ní bylo. Jakoby měla jsem chuť tu tašku radši zase zavřít a doufat, že se to nějak vyřeší, ale se svými 2 kapesníky, které jsem měla, jsem se pokusila usušit takovou spoustu vody, něco udělat s promočenýma sešitama a knížkama.. no, sranda to nebyla, ale aspoň trošku jsem to zachránila a ve škole jsem pak dořešila zbytek potopy.
11.11. se konal tradiční thajský festival ลอยกระทง (Loykratong), což je vlastně festival, kterým děkují vodě a zároveň se jí omlouvají za znečištění. Spočívá to v tom, že si vyrobíte nebo koupíte ‘kratong’ – to je stonek banánu ozdobený banánovými listy, které se různě tvarují, do kytiček a listečků, doprostřed se přidají živé květiny a svíčka a toto “plavidlo” se pošle po řece.
A protože je to festival, tak jsme taky měli možnost jít do chrámu, kde byla živá hudba a spoustu jídla (jak jinak), takže jsme se s host rodičema nadlábli, poslechli si hezký i méně hezký zpěv některých umělců, taky tam tančily slečny s takovýma obříma listama, nebo co to bylo, na hlavě a měly křídla, bylo to zvláštní, ale asi to mělo svý kouzlo, no. Docela me překvapilo, že to bylo v chrámě nebo jakoby v areálů chrámu, ale bylo to moc fajn.
O víkendu přijeli ke Gayoon její synové, jeden už má manželku a dceru, takže i s nimi, společně jsme se šli koupat do moře a večer jsme strávili na festivalu soli, kde byla živá hudba, přednášky a informace o produkci soli, ukázky strojů, které se používají k výrobě soli no a pak zas tuny jídla.
Další články od Denisy
