První týden na druhé straně Země

Krásný dobrý den, Zlatíčka.

Vítám vás na mé cestě Austrálií a doufám, že si moje pohádky na dobrou noc budete užívat tak, jako já. Nechám toho okecávání a můžeme začít! (předem se omlouvám mé paní učitelce češtiny za případné chyby <3) (Sice jsem napsala jen první týden, ale vezmem to i s druhým víkendem.)

Začalo to cestou na mnichovské letiště s mamkou a taťkou a jedním kufrem (jsem se dokázala do jednoho sbalit, jsem dobrá). Po rychlém odbavení jsem se slzičkama v očích jsem se rozloučila s rodičema a začala jsem číst nápisy kam jít, protože se prý vždycky má číst zadání první. Na pasové kontrole to bylo vtipné , protoze se mě ptalina otázky typu: “Ví tvoji rodiče, že letíš do Austrálie?” /”Povolili ti to?” atd. atd… Ne, moje rodiče neví, že na rok jedu za klokanama. Každopádně jsem situaci zvládla obstojně a jako odměna na mě čekala véča na letišti, protože jsem měla hladík a rovnou jsem si koupila knížku, protože proč ne. Úspěšně jsem nastoupila do největšího letadla a vyrazila jsem do Dubaie. Tam jsem nemusela čekat dlouho, takže najít gate, dojít si na záchod a koupit si předraženou snídani. (můžete mi vysvětlit proč dělaj letiště tak matoucí?) Na kontrole mi sebrali vodu, i když byla z letiště a při čekání na boarding jsem se dala do řeči s Australankou, která se vracela z Evropy, takže mi to aspoň uteklo.

Ani jsem se nenadála a byla jsem na 14 hodin ve vzduchu. Celou cestu jsem projedla, prospala a prokoukala filmama. Pak mě čekalo vyzvednutí zavazadel a přesunutí se na domestic flights terminal. Hned jak jsem se tam dostala, šla jsem najít gate, jídlo a potom jsem skončila v obchůdku, kde jsem si koupila předraženej pin na sako. V ten moment jsem byla jakože: I fuckin made it. Já to fakt dala🥹 to byl takový dojemný momentik pro mě. No a potom poslední hodinka letadlem, který bych dala do historickýho filmu, go Quantas.

Fanfáry poprosím, protože jsem dojela, doletěla úplně sama a na správný místo 🥳(všimněte si jak vlastenecky jsem oblečená) A takhle už jsem byla vítaná. Moje counselorka si vzala mě a Malinu k sobě domů a pouštěly jsme Taylor abych neusla. Když už jsem měla povolení usnout, byl to ten nejlepší spánek, dámy a pánové, Fišerová si dala 14h klidu.

V sobotu mě Louise odvezla k Marině a Jordanovi, mým aussie parents numero uno. Aby toho nebylo málo, tak jsem se hned ten večer seznámila s mojí partičkou kamarádek, který jsou naprosto úžasný, na večeři na kterou mě vzali.

V neděli mě čekala první Rotary akce a to sázení stromků což bylo super, tam jsem poznala mýho druhýho counselora Petera.

Pondělí byl zařizovací den, takže banka a škola, odkud jsem si rovnou odnesla uniformu, musím říct, že to bylo velmi zajímavé… A odpoledne mě Marina vzala do Marsupial park, kde jsem viděla klokánky a milion druhu papoušků.

No a v úterý hurá do školy. Fišerová by nebyla Fišerová, kdyby neudělala dramatickej příchod. Podařilo se mi nastoupit v den focení, takže celebrita se vším všudy. A celou dobu jsem neříkala nic jiného než: Hi, I’m Ela. I’m an exchange student, I’m from Czech Republic, nice to meet you. Ale na první den v nový škole to bylo fajn.

Středa je ve znamení brzkého vstávání, protože můj Rotary klub má meetingy od sedmi do osmi ráno a bylo tam dalších okolo 30 lidí, takže stejné věty pořád dokola. Ve škole žádná novinka a doma taky ne.

Ve čtvrtek jsem byla s Malinou po škole nakupovat a rovnou jsem si koupila svetřík o kterým jsem dlouho básnila máti, protože tu fakt byla zima (náš listopad)

V pátek jsem konečně zkusila vegimite a je to jak přesolená sojová omáčka.

V sobotu mě host rodiče vzali na road trip okolo, podívala jsem se do Armidale a Apsley falls za vodopádama. Nebyla bych to já, kdybych neusla v autě, takže tímto děkuji mým spolužákům za předání téhle krásné aktivity.

V neděli jsem začala být posedlá Deadpool&Wolverine filmem, protože jsme na něj šli do kina(kdo ví o čem mluvím, ví.) a jinak jsem neměla nic jiného na práci.

A tímto bych uzavřela můj první týden.

Přečtěte si víc na blogu Ely