Moje první pondělní ráno začalo mými prvními kornflejky s mým prvním korejským mlékem, u kterého jsem asi tak 15min luštil etiketu. Rodiče nebyli přes den doma a tak jsem získal spoustu volného času s mými sourozenci. Brácha hraje mobilní hru Brawl Stars, takže jsem si jí okamžitě stáhl a program na dopoledne byl určen ^-^. K obědu jsem měl svůj první Kimbap, což je tradiční korejské jídlo podobné sushi.
Už si ani nepamatuji jak jsme strávili zbytek dopoledne, ale večer jsme si chtěli jít zahrát badminton, jenže se nám do cesty vložilo nemálo překážek. Škola, kam jsme chtěli jít byla zavřená, to ale vůbec nemohlo odradit mého host tátu, hned se šel zeptat do blízkého obchodu jestli nemají klíč, neměli, to mu ale pořád nestačilo a šel do dalšího obchodu, vzdáleného min. 200m a ještě k tomu na druhé straně hlavní ulice. Nebyl tam takže nic.
Teď po týdnu mi došlo, že chtěl pravděpodobně koupit míček na badminton, protože o něm mluvil, ale mě to prostě připadalo, že chce klíč, tak tohle bylo moje asi první velké zmatení. Po nezdařeném badmintonu jsme se pokusili o basket, ten měl ale pro změnu zamčenou branku a tak jsme skončili tretchingem u blízké middle school, kde je mimochodem můj brácha prezidentem (u nás předseda parlamentu). Potom jsem chvilku lebedil na gauči s tátou, osprchl se a šel spát.
Hodinová lekce korejštiny zdarma
V úterý, přesně, když jsem vylezl ze svého pokoje, tak ze svého pokoje vylezl i brácha a tak jsme měli společnou snídani, potom jsem ho naučil prší a cca půl hodinu ho s ním hrál. Většinu času v tento den jsem strávil korejštinou, přišla ségřina kamarádka, ale ta v tu chvíli spala, takže jsem získal hodinovou lekci korejštiny zdarma.
Večer jsem šel s tátou a bráchou na procházku podél „Gwangalli beach“. vyrazili jsme okolo 9 hodiny a vrátili se až třeba 10:30, cestou jsme si koupili zmrzlinu a já si nafotil pár fotek
Wow, Busan je v noci hrozně krásný a upřímně mi přijde, že to město v noci žije mnohem více než ve dne, tím nemyslím že by tu přes den bylo liduprázdno, to ani náhodou, ale v noci to má prostě super atmošku.
Naučil jsem se korejskou hru
První co si ze středy pamatuji je, že jsem okolo oběda hrál prší, brácha to naučil i ségru a tak jsme si to pěkně užili. Pak mi ukázali nějakou korejskou hru. Smyslem hry je dostat všechny své figurky do domečku, smí se přeskakovat, a kdo má první plný domeček, vyhrává. Dost mě to bavilo, a už jsem to hrál docela hodněkrát, i párkrát vyhrál. Na oběd jsme si zajeli autem do čínské restaurace, jídlo bylo super, trošku pálivé, ale tak to je v Koreji běžnost.
Po obědě jsme se konečně s bráchou vydali na badminton, cestou jsme potkali spoustu jeho kamarádů, zná fakt každého 
(jakožto prezident), takže jsme si chvíli pinkali, ale po 10min jsme skončili protože bylo hrozné dusno ještě jsme si tam chvíli povídali s jeho kamarády a pak jsme šli domů. Doma jsem objevil rubikovku a začal jsem jí znova skládat, povedlo se mi 29.995 jako nejrychlejší za poslední týden, docela mě to baví. Brácha se to už taky naučil a koupil si novou rubikovku, protože tu starou mi dal (jeho volba, jsem moc vděčný).
Další články od Matouše
