Po týdenní brigádě u mého dědy jsem se postupně prokousal až k sobotě, dnu D. Od rána bylo vše normální, k obědu jsme šli na running sushi a pak jsme doma dobalovali pár posledních věcí. Okolo čtvrté hodiny jsme vyrazili na letiště, jako první jsme zamířili k odbavování zavazadel a nechali tam kufr, paní mi povolila o půl kila víc než je norma, a pak přišla ta smutná část, loučení, nechci to moc rozebírat, ale prostě jsem se se všemi členy rodiny obejmul a prošel turniketem.

Let

Instruktráž trvala hrozně dlouho, říkali to totiž všechno anglicky, česky a korejsky (letěl jsem s Korean Air). Po mluvení nám na videu pustili jak se chovat v případě nehody atd., hrozně mě to pobavilo, úplně mi to symbolizovalo korejskou technologickou vyspělost. Po všech těch instruktrážích jsem si začal pořádně prohlížet, co to tam vlastně před sebou mám, pod televizí byl nějaký omšelý ovladač, chvíli jsem si prohlížel co ta telka obsahuje apod. pustil jsem si moje oblíbené album od U2 a pak mě napadlo zkusit ten ovladač vyndat s pomocí toho tlačítka vlevo od něj a co se nestalo, ovladač se vyndal, vzal jsem si ho blíže k sobě, abych se na něj lépe podíval a najednou mi upadl, při tom se otočil a já uviděl jeho druhou stranu, byl tam další ovladač ale na konzoli a tak jsem další půl hodiny hrál Tetris na telce v letadle. Pak jsem šel spát.

Vzbudil jsem se někdy v 9:30 korejského času, tzn. 2:30 českého a pustil jsem si Avengers Endgame v korejštině, vůbec jsem tomu nerozumněl a to mě na tom bavilo. Film jsem asi o 20 min nestihl, protože jsme začli přistávat v Soulu. Na letišti jsem chvilku bloudil a pak našel Starbucks a koupil si nějaký fresh drink, po vyzkoušení nefunkční české karty jsem zaplatil v dolarech a odměnou jsem dostal svě první korejské wony, btw berou tam i eura. Pak jsem si došel ke své gate, abych počkal na své letadlo do Pusanu, mělo letět až za 5 hodin a tak jsem se tam příjemně rozvalil, zapnul komp a vytvořil si blog.

Po těch zdlouhavých pěti hodinách jsem konečně nastoupil do letadla do Pusanu, tou dobou jsem už byl krapítek nervózní, tu hodinu jsem nějak přetrpěl a pak obezřetně vystoupil z letadla, na terminál jsem dojel shuffle busem, prošel kontroly a vyzvedl jsem si kufr. Následně jsem prošel skleněnými automatickými dveřmi a už na mě začal mávat můj host táta, hned jsme se celá rodina narolovali do řady a udělali příletovou fotku.

Moje nová rodina

Po fotce mě host táta zatáhl za ruku a ukázal mi, že jdeme k autu. V něm to byla dost zábava, rodina se snažila mluvit anglicky, ale nešlo jí to a skončili jsme u Papaga, korejského překladače. Povídali jsme si různých věcech, co rád dělám co jím atd., pak jsem konečně dorazili do mého nového domova a byl mi přidělen útulný pokojík. Vybalil jsem si věci a pak jsem šel na večeři. Celou dobu se se mnou seznamoval malý rarášek, pes jménem tofu (překlad). A dost štěkal…

K večeři byl nějaký klasický korejský pokrm, měl jsem ho fakt hodněkrát, ale jméno si nepamatuji, funguje to tak že si dáte na dlaň list, položíte na něj kousek masa, rýže a zeleniny, pak to zabalíte a jako jednohubku strčíte do pusy. Bylo to hrozně supr a host máma se celou dobu ujišťovala jestli mi to chutná.

Moje rodina je celkově hrozně hodná, s čímkoliv pomůže a pomáhá mi najít nový směr života, máma moc nemluví anglicky, ale dobře rozumí a vždy mi řekne co se bude ten den dít. Táta je hrozně aktivní a přátelský, rád mi něco povídá, i když mu to moc nejde (jazyková bariéra), ale většinu dne tráví v práci takže ho vidím, tak 3 hodiny každý večer.

Ségra (15 let), je fajn a taky přátelská, pořád se smějě, ale trpí nespavostí a tak tráví většinu času doma, to mi ostatně vůbec nevadí, aspoň mám ským trávit čas, kromě toho mě učí korejštinu. Z celé rodiny jsem si nejvíce sedl s bráchou (13 let), hrajeme spolu hry, hrozně se smějeme. Umí nejlépe anglicky z celé host rodiny, samozřejmě s jistýmy nedostatky, ale dokáže se rozumně vyjádřit. Se vším mi pomůže a tráví se mnou hodně času.

Další články od Matouše

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!