Dneska vám napíšu o našem největším výletě, co tady v Brazílii máme. Tento výlet trvá 29 dní, během nichž procestujete značnou část severu Brazílie, spoustu pláží, vodopádů a výletů a proto se mu přezdívá výlet Snů. A jelikož je tak dlouhý, tak se mi ho určitě nepodaří zahrnout do jednoho příspěvku, a proto budou minimálně dva.

Náš výlet začal ve Fortaleze, hlavního města státu Ceará, kam jsme se dopravili letadlem z Curitiby. Odtamtud jsme se vydali do Jericoacoary, místa kde se údajně nacházejí nejhezčí pláže Brazílie, řekl bych, že něco na tom je. Myslím, že nezajímavější z třídenního pobytu byly tři aktivity. První z nich byla buggie ride, kdy jsme nasedli na buginy a vydali jsme se do pouště na duny, našim cílem cesty pak byla laguna/jezero, kde jsme strávili odpoledne a většina z nás se krásně spálila. Druhou pak byla capoeira, tradiční brazilský sport, který spojuje tanec s bojovým uměním. Naše skupina výměnných studentů, která už tak vyčnívala z davu, se v tu chvíli stala velkou atrakcí, když jsme se za našeho zpěvu a tleskání pokoušeli napodobovat pohyby našich učitelů, či metat hvězdy.

Po hodince capoeiry jsme se překvapivě všichni neskutečně zpotili, a tak jsme se vydali rychle vykoupat do moře a počkat si na krásný západ slunce. Po večeři nás pak čekala ještě hodina tradičního tance foho. A poslední pro mě zajímavá aktivita byla poslední den, kdy jsme měli volno a já s kamarádem jsme se vydali prozkoumat zdejší skalní útvary, v nichž se nacházela spousta ryb, a mimo jiné jsem zde poprvé viděl čtverzubce ve volné přírodě. Mimo těchto zážitků jsem si odnesl ještě dvě věci spálená záda (možná i dvojitě) ze zdejšího neúprosného slunce a hodně deště, a jelikož se město rozkládá téměř na pláži, tak nemají zpevněné cesty a déšť jim tam vytváří zhola nové řeky.

Z Jericoacoary jsme jeli zpět do Fortalezy, kde nás čekaly další dva dny. První den cesta na pláž Cumbuco, a tam další buggie ride. Tenhle buggie ride byl ještě lepší než ten předtím a to hlavně kvůli vyšší rychlosti, kterou jsme jeli a zastávce na skibundu, neboli sjezd dun na prkně do laguny. Samotný sjezd byl super, ale když jste pak chtěli jet znova, museli jste vyjít po té rozžhavené duně nahoru a v tu chvíli se vám doslova smažily nohy. Dále jsme měli krátkou projížďku na koních, která podle mě moc nestála za to, jelikož to bylo takových 800 metrů tam a pak zpátky po pláži kterou jsme si mohli projít pěšky. To mi připomíná, že 80% koní, na které natrefíte v Brazílii, vypadají jako chodící kostry, které umírají na nějakou šerednou nemoc, prostě se o ně nestarají pořádně. Jediní koně, kteří stojí za to, jsou koně vojenské policie, kteří vypadají opravdu skvostně v porovnání se zbytkem. Ale zpět k výletu, zbytek onoho odpoledne jsme strávili ve vlnách. Druhý den byla ne příliš zajímavá city tour. A pak vzhůru do Praia de Pipa.

Praia de Pipa je menší plážové městečko. To taky odpovídalo tomu, co jsme dělali, byli na pláži. Ono se to někomu může zdát jako sen života, ale když jste každý den na pláži 8 dní v kuse a vaše záda vypadají, jako kdybyste právě přecházel v přerod z člověka na varana komodského, tak si to úplně neužíváte, a tak jsem si četl hezky ve stínu slunečníku. Další den nás pak čekal výlet do Natalu a tamní prohlídka pevnosti z dob, kdy územní okupovali Nizozemci, a upřímně si toho moc nepamatuji. Nazítří jsme měli ještě čas trochu poplavat v bazénu, a pak opět na cestu do Recife. Recife je hlavním městem menšího státu Pernabuco. První den jsme se vydali do přilehlého města Porto de Galinhas, neboli přístavu slepic, kde se nachází jedna z nejhezčích pláží a hlavně takový malý korálový útes. No takže jsem strávil asi 5 hodin ve vodě pozorováním neuvěřitelného množství ryb a jiných podvodních tvorů. Odpoledne jsme si pak vyzkoušeli regulérní potápění s bombou, což byl tak docela zážitek.

Poprvé jsem třeba viděl mořskou ploštěnku. Máme odsud ještě jeden zážitek, který už není tak příjemný. Na místě kde jsme si objednávali jídlo, jsme byli rozděleni na několik skupinek, no a co se nestalo, trošku nás obrali o peníze, naší evropské skupině to bylo trochu divné, ale vzhledem k tomu, že jsme ještě úplně nevěřili naší portugalštině a nechali jsme to být (pro představu nás obrali asi o 600 korun), zato mexická skupinka na tom byla jinak a navíc si pořídili i nahrávku jak něco říká a pak tvrdí opak, a tak jsme se vydali na policii. Naše koordinátorka z toho byla hodně špatná. Nicméně dopadlo to celkem dobře, dostali 80% z toho, co jim sebral, těch 20% si nechal, aby ho prý šéf nezmlátil a policajt s tím byl naprosto v pohodě… Další den jsme se opět vydali na city tour, tentokrát to bylo docela pěkné až na obrovské vedro. Večer nás pak čekal zajímavý zážitek v podobě karnevalu, byl sice vytvořen jenom kvůli nám, ale i tak to bylo zajímavé. Další den ráno jsme se vydali do Salvadoru.

Salvador, hlavní město státu Bahia, známého pro své typické jídlo, kulturu, party ale i přírody, třeba jeden bodlok (ryba) má přímo jméno bodlok bahijský. Nás tady čekala návštěva projektu Tamar, který se zabývá ochranou mořských živočichů, hlavně želv. I přestože to bylo zajímavé a pěkné, jsem byl trochu zklamaný, neboť jsem čekal něco fakt velkého a ono to moc velké nebylo. Pak krátká návštěva jedné pevnosti a tradiční večeře. Další den pak zajímavá city tour s návštěvou kostela a procházkou zajímavých částí města.

Další články od Jakuba

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!