Viky – RYE Czechia
Powered by Kili-AI
Neobyčejný školní výlet

Neobyčejný školní výlet

Druhý den jsme vyrazili na prohlídku Singapuru, kde jsme samozřejmě viděli Merliona, ale taky Chinatown a Malou Indii. Té Indie opravdu fanda nejsem, ale bylo to fajn vidět. Po čichové stánce to byl zajisté zážitek – nepotřebuji zažít znova. Třetí den nás čekala návštěva Malajsie. Rodina, která nás dostala na starost, měla oblečení na půjčení, tak jsme byli správně oblečení. Jídlo už taková sláva nebyla. Sice to nebylo čínské jídlo, ale jíst rukama mi je velice nepříjemné a zapříčinilo to to, že jsem si jídlo absolutně neužila…

Školní kulturní festival

Školní kulturní festival

Účastníci měli pásku přes oči, v ruce pěnový meč, deset sekund se točili a potom vyrazili do bitvy. Musím říct, že příprava byla vážně dlouhá a táhla se, ale výsledek za to stoprocentně stál. A aby naše třída nebyla jen tmavá, ostatní stěny jsme přetvořili v ‚fotokoutky‘ – velký žlutý měsíc s pozadím, květinové srdce na tabuli… Každý si našel kousek toho svého, co se mu líbilo. A já jsem velmi ráda, že jsem se mohla účastnit téhle akce…

Festival!

Festival!

Ale co mě bavilo? Shateki! Na žádné české pouti, nemůže chybět střelnice. V Japonsku to mají stejně, jen se střílí špuntovkou. Jak Miho, tak Nonoka, mě přemlouvaly, abych šla a shateki si zkusila. Byla jsem bezkonkurenčně nejstarší, kdo se účastnil. Ale nakonec všechno dopadlo dobře a já si odnesla cenu v podobě černé krabici s nějakou podivnou hrou, které jsem nerozuměla…

21.8. -22.8. – Orientation Camp

21.8. -22.8. – Orientation Camp

Když jsem se poprvé dozvěděla o nějakém campu, vybavilo se mi stanování, opékačka buřtů a zpívání u ohně, no čekalo na mě úplně něco jiného. Když jsem nasedla na vlak s mojí host mamkou, byla jsem v klidu. Horší to bylo, když se na obrazovce objevilo „大宮“ a já musela...
Týden 1. – Jak na horské dráze

Týden 1. – Jak na horské dráze

Spolu s tátou a sestrami jsme se vydali do chrámu. Chrám byl fajn, to nemohu popřít, byl nádherný, jenom jsem si až tam uvědomila, jak málo vím o těchto chrámech. Ale opět mě rodina nenechala na holičkách a vysvětlili mi, co se kde dělá, kolikrát se uklání a tleská, jak se chovat a nakonec jsme si „zarybařili“ a já si vytáhla snad nejhorší rybku s malým štěstím. Ale užili jsme si den, očistili tělo i duši a plní energie se vydali dál.

15.8. 2019 – PŘÍLET

15.8. 2019 – PŘÍLET

Tak je to tu. Po měsících, kdy jsem čekala na ten pro mně osudný den, je to konečně tu. 14. 8. 2019 a já stála s kufrem plným dárků na pražském letišti a čekala na svůj let do Varšavy. Těšila jsem se nejspíš tak moc, že jsem den předem oči nezavřela. Ale s datem 15. 8. přišlo i něco jiného, než změna čísla. JAPONSKO.

Pin It on Pinterest