Když jsem se poprvé dozvěděla o nějakém campu, vybavilo se mi stanování, opékačka buřtů a zpívání u ohně, no čekalo na mě úplně něco jiného. Když jsem nasedla na vlak s mojí host mamkou, byla jsem v klidu. Horší to bylo, když se na obrazovce objevilo „大宮“ a já musela z vlaku ven. Ovšem to vůbec nebylo to, z čeho bych byla nervózní. Já šílela z faktu, že potkám ostatní studenty, na co jsem se samozřejmě těšila, ale taky, že si nesedneme, bude vše zle a tak.  No to se nestalo, ale to už předbíhám.

Sešli jsme se všichni na nádraží a tak započal náš úžasný camp. Bylo to k nevíře, jak moc jsem se těšila, ale nadšení hned opadlo, protože jen co jsme dojeli do hotelu, zařízeného v japonském duchu, započala dvouhodinová přednáška. Ale dobrý. Všechno jsme přežili a pak se učili, jak se koupat a sprchovat, to byla zábava!

Všichni čistí a voňaví jsme vyrazili oblečení do yukat, které jsme později využili rovnou jako pyžamo, protože to bylo pohodlné, na jídlo. Měli jsme několika chodovou tradiční japonskou večeři, což jsme zjistili, že je dost odlišné od toho, co jíme doma s rodinami.

Už při prvním chodu, kdy mě přivítala mistička s pozoruhodnou kaší, jsem došla k názoru, že já a TORORO kamarádi nebudeme. Aby se neřeklo, ochutnala jsem všechno. Když jsem měla tu možnost ochutnat všechna tato jídla, měla jsem kus od všeho. Ale mám favority, které když potkám, tak se na ně ani nepodívám, protože to bylo už dost i na mě. Na fotkách je vidět zoufalství spojené s těmito jedinci.

Ale zbytek jídla bych super, nejvíc mě asi nadchla miska prosté rýže, která zasytila tak 90% studenů, když se nenajedli do té doby.

Pak jsme hráli hry. Já se do jedné z nich zapojila a bylo to házení vějířem.  Prohrála jsem po těsném souboji 3:2.

Další den jsme vyrazili do místního největšího chrámu 氷川神社. A to teprve bylo něco. Úžasná architektura všude kolem, vodní prvky a chrámy. Naučili jsme se, jak se ‚modlit‘ a pak si to vyzkoušeli v praxi. Já dokonce třikrát. Pak jsme si vytáhli náš osud, byla bych radši, kdybych nic netahala. Jak si zkazit den v dvou minutách? Vytáhněte si váš osud. Na závěr naší návštěvy jsme načerpali energii ze stromu a utíkali na oběd.

Jako poslední blok v programu jsem měli čajovou ceremonii, kterou jsme si všichni prošli a kdo chtěl, mohl si čaj sám pokusit připravit. Já jsem se hned hlásila, protože matcha cokoliv miluji, tak jsem dostala i několik tipů na přípravu doma, ale to už bohužel nebude mít ten pocit, jako když jsme byli v obřadní místnosti.

Celý camp byl suprový, Rotex je suprový kolektiv lidí a inboundi jsou suprová parta lidí.

A už zítra, 1. 9. 2019 se všichni zase uvidíme.

Další články od Karolíny

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!