Celou výměnu jsem čekala, až se tady začnu cítit jako doma, až si tady vytvořím svoji comfort zone, protože už jsem z toho všeho byla unavená, ale až po nějakém čase mi došlo, že o tom výměna není. Jeden den jsem se vzbudila a půlka mojí výměny byla pryč a já měla pocit, že jsem se za ten půl rok nezměnila a nic mi to nedalo. Potom jsem se ale zamyslela nad tím, jaké to bylo na začátku a jaké je to teď. Na začátku jsem byla vystresovaná skoro ze všeho, do školy jsem chodila ve strachu, jestli vůbec někdy zapadnu, po škole jsem byla doma sama v pokoji a přemýšlela, co bych měla dělat. Do noci jsem pracovala na úkolech do školy, protože jsem musela dělat všechno, jen to pro mě bylo daleko těžší, protože angličtina je můj druhý jazyk. Často jsem se cítila nesvá a chtělo se mi brečet. Dělala jsem ale jednu velkou chybu. Strašně často jsem porovnávala svoji výměnu s ostatními. Prohlížela jsem fotky a četla blogy a všichni psali o tom, jak se mají perfektně a všechno je růžové. Samozřejmě jsem začala hledat chybu v sobě, proč moje výměna tak růžová není. Někomu to může přijít směšné, ale ten, kdo si tím prošel, to pochopí. Ostatní studenti v jiných zemí sdílí fotky z výletu, zatímco vy se válíte doma v posteli, venku prší a vy nemáte co dělat. Začnete si říkat, že kdybyste si vybrali tu jinou zemi, jak byste se měli nádherně. Jenže ono těm ostatním studentům skončí výlet a dělají to stejný co vy. A pak jedete na výlet vy, jenže to už vnímáte úplně jinak. Párkrát se mi stalo, že jsem někomu zareagovala na fotku z výletu a po krátké konverzaci s daným studentem jsem došli k závěru, že on by si přál být na mém místě, protože Austrálie by mohla být pro něho daleko lepší…

Uvědomila jsem si, že všichni mají svoje slabší chvilky a přáli by si být někde jinde s někým jiným, ale to neznamená, že to, co máme, je špatné. Pořád jsme jedni z těch, kteří se rozhodli odjet a mají příležitost začít od začátku nový život, poznat novou zemi a udělat si nové kamarády, se kterými můžeme zůstat v kontaktu do konce života.

Já takových pár kamarádů našla a už si nedokážu představit, že bych byla na výměně v jiné zemi a nikdy je nepoznala.Říkám pár, protože někdy je lepší mít kolem sebe menší okruh blízkých kamarádů než větší okruh a sotva se navzájem znát. Ať se děje v mojí hlavě cokoliv, vždycky mi zvednou náladu. Jenom při pomyšlení na to, že budu muset odjet a že je neuvidím každý den ve škole, se mi chce brečet. Díky nim jsem se přestala porovnávat s ostatními a hledat, co tady nemám a začala jsem se dívat na všechno, co jsem zvládla a co tady mám. Už se nebudím se strachem, že nevím, co se stane a nestresuju se z každodenních maličkostí, ale snažím se využít každou příležitost k poznání nových věcí. Vytvořila jsem si menší comfort zone out of my comfort zone a žije se mi v ni krásně. Už jsem řekla, že školní kemp pro mě všechno změnil. Začala jsem se tam bavit skoro se všema z mého ročníku a oni zjistili, že jediný rozdíl mezi námi je jazyk. Uvědomili si, že jsem taky jen člověk a že na mě můžou mluvit. Už mě neberou jako výměnného studenta, ale jako běžného studenta jako jsou oni. I já jsem se začala cítit jako oni a na výměnu jsem se přestala dívat jako na něco speciálního a začala ji brát jako obyčejný rok v mém životě. Přestala jsem odpočítávat dny, kdy budu muset domů a začala jsem se soustředit na každý den, aby stál za to a pamatovala si ho, až budu muset odjet.

Nakonec bych jen chtěla říct, že nezáleží na tom, kde jsme, ale s kým jsme a jak se na věci budeme dívat. Pokud chceme, aby to bylo dobré, tak se budeme soustředit na to dobré. Neříkám, že bychom měli to špatné ignorovat, to tam bude vždycky. Nikdy nic není perfektní, ale abychom to viděli, musíme se na to podívat z pohledu toho daného člověka a na to občas zapomínáme. Pokud neznáme celý příběh, neměli bychom porovnávat a soudit. Každý by se měl dívat hlavně na sebe a potom už je to na každém jednotlivě, na co se v životě chce soustředit a co chce od života.

Další články od Veroniky

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!