Opravdu! Přestože naši výměnní studenti Ximena z Mexika a Alex z Tchaj-wanu pocházejí ze zcela odlišných kultur i časových pásem – což nám tak trochu udržovalo mírný jetlag ve vlastním domě –, velmi brzy po jejich příjezdu jsme zjistili, že jsme rodina. Že máme překvapivě mnoho společného, že jsme si prostě souzeni a všechno je tak, jak má být.
Ani nevím, kolikrát jsme během jejich pobytu vyslovili: „We are family!“ Jistě, měli jsme štěstí. Zároveň si ale myslím, že žádný vztah nevznikne a nefunguje úplně sám od sebe. Musí se na něm pracovat.
Jak jsme tedy hostování pojali? Bez předchozích zkušeností, vybaveni radami a zážitky ostatních rodin, vlastně úplně normálně a přirozeně – tak, jak to v rodinách chodí. Důležitá pro nás byla komunikace a společně strávený čas, včetně těch nejobyčejnějších chvil. Třeba večer u jídla, kdy jsme si povídali o všem možném i nemožném.
Když vázne komunikace, váznou vztahy. A u Rotary Youth Exchange to podle mě platí dvojnásob. My jsme měli velkou výhodu v tom, že oba studenti mluvili velmi dobře anglicky. Ne vždy je to samozřejmost, a proto považuji za důležité motivovat studenty už před odjezdem, aby na jazyce opravdu pracovali. Usnadní to výměnu nejen jim samotným, ale také hostitelským rodinám a škole. Dobrá komunikace navíc pomáhá budovat vzájemnou důvěru, bez které se několikaměsíční soužití jen těžko obejde.
Snažili jsme se Ximenu i Alexe co nejvíce zapojit do našeho běžného života – včetně péče o domácí mazlíčky. Xime chodila tančit do folklorního souboru a hrála volejbal, Alex zase basketbal a pomáhal na zahradě. Podporovali jsme je v tom, aby si našli kamarády a žili svůj vlastní život, samozřejmě s určitými pravidly.
Vzájemně jsme také poznávali své tradice a kultury. Skvěle to fungovalo třeba v kuchyni, kde jsme se učili jeden od druhého. Podnikali jsme společné výlety a snažili se jim ukázat kus Česka. Ne všechno se nám ale podařilo – například do hor na pořádnou turistiku jsme je prostě nedostali.
Po celou dobu jsme měli na paměti ještě jednu důležitou věc: náš syn byl také výměnným studentem. K Ximeně a Alexovi jsme se proto snažili chovat tak, jak bychom si přáli, aby se jeho hostitelské rodiny chovaly k němu. Vlastně jsme se tak všichni navzájem inspirovali. Skvělé byly i společné rodinné chaty, kam jsme posílali fotky a videa a vzájemně se ujišťovali, že je všechno v pořádku.
Nakonec ale bylo všechno mnohem víc než jen „v pořádku“. Poznali jsme Ximeniny rodiče a tetu z Mexika, kteří přijeli za námi do Česka. Při návštěvě našeho syna na Tchaj-wanu jsme zase poznali Alexovu rodinu a přátele. Alexovi rodiče pak přijeli také k nám, takže následovalo další setkání a objímání.
A náš společný příběh pokračuje dál. Nedávno jsme na letišti přivítali Alexova mladšího bratra, který se vydal na svou vlastní Rotary Youth Exchange. Naše mexická rodina nás zase stále zve k sobě a připomíná nám, že i v Mexiku máme svůj domov.
Vzpomínáme na společné chvíle, zážitky a spoustu legrace. Píšeme si, voláme si a víme, že přestože nás dělí tisíce kilometrů, naše „We are family!“ neskončilo odletem domů.
To všechno – a ještě mnohem víc – nám přinesla Rotary Youth Exchange. Je to dobrodružství, které opravdu stojí za to zažít.
Děkujeme!
Více o hostitelských rodinách
Pavla Hrdoušková: Rok, kdy jsem získala dceru
„Maminko od srdce.“ Tak mi dnes píše osmnáctiletá dívka z Brazílie, která před rokem přiletěla do...
Helena Koutková: Jeden rok zcela jinak
Posíláte své dítě do světa a máte se stát hostitelskou rodinou? Nejen vašeho potomka čeká rok plný...
Lucie a Jaroslav Valečkovi: Čtvero ročních období aneb Masopust, který spojil tři země
Stát se poprvé hostitelskou rodinou pro dvě dívky z různých koutů světa pro nás znamenalo nejen...
Barbora a Pavel Krpcovi: Časový rozdíl mezi nimi je 14 hodin, a přesto jsou naši
Opravdu! Přestože naši výměnní studenti Ximena z Mexika a Alex z Tchaj-wanu pocházejí ze zcela...
Zuzana Volková: Naše zkušenost s hostováním zahraničních studentů
Na začátku bychom rádi poděkovali Rotary za příležitost, kterou dostala naše dcera – díky výměnnému...
Eva Vintrová: Svět pod jednou střechou – příběhy hostitelské rodiny
K hostování zahraničních studentů jsem se dostala spíše oklikou. Jednoho dne jsem si usmyslela, že...
Radek Kiesel: Když mladý Australan žije na moravské vesnici – aneb půl roku s Benem
Výměnné pobyty studentů jsou vždy dobrodružstvím – a to nejen pro samotného studenta, ale i pro...
Soňa Gažáková: Tri pasy, jeden domov – rok nášho života
Údel hostiteľskej rodiny vo výmennom programe Rotary nie je ľahký. Predstavte si, že...
