Zima tady na Aljašce probíhá v plném proudu a já toho na 100% využívám. Poslední článek byl trošku smutný, v hlavě jsem to měl neuspořádané a hodně se toho odehrávalo a Narovinu, teďka se to moc nezměnilo. S rozdílem tím,že vše probíhá bez jakéhokoliv stresu a nepohody.
Počasí
Počasí se moc nezměnilo, neustálá zima (někdy -5C někdy -25C), hodně sněhu a vyhlídka na jaro je pořád hodně daleko. Popravdě, je tu teďka větší zima než v prosinci. Ovšem den je delší a delší. Denně se dá přičíst k dennímu světlu až 8 minut. Takže slunce vychází v 8:11am a zachází v 8:00 večer. Den se bude tímto způsobem prodlužovat až do června, takže si dokážete představit, jak dlouhý den to v létě bude.
DALŠÍ ZMĚNA RODINY
Ano,je to tak. Další změna rodiny. Ovšem tentokrát né kvůli nějakým problémům, bylo to přesně naopak. Dovolte mi to podrobně popsat.
Moje třetí host rodina už nežila v Settlers bay,kde jsem žil půl roku, ale ve Wasille, takže né už tak daleko od mé školy a kamarádů. Nebyla to tak ani host rodina, byla to Joni ,její pes Jack a já. Joni měla být originálně moje první rodina tady na Aljašce, to se ovšem ukázalo jako jen dočasný údaj,který měl jen přispívat Rotary k výhodě času. Takže Joni jsem znal hodně dlouho a dobře, vždycky jsme se hodně bavili. Když se dozvěděla o mé situaci v mé druhé host rodině chopila se mě a já se k ní přestěhoval. Moc jsme si to užívali, Joni je nesmírně milá, k dobru a Rotary přispívající žena. Poznal jsem její rodinu, zvyky a vše co patří do jejího a Jackova života. Moc se mi to líbilo, v domě vždy panovala pohodová atmosféra a taky jsem byl rád, že už jsem měl to vše „zlé“ za sebou. Uplynuly tři týdny a jedna paní se jménem Linda Brandon Johnson, kdo jest takzvaný club Sunshine našeho Rotary klubu, zamnou ve středu na meetingu došla a zeptala se jestli bych nechtěl strávit víkend s ní a jejím manželem. Samozřejmě jsem souhlasil. Víkend jsme si moc užili, šli jsme rybařit (ice fishing-díra v ledu na jezeře), do kina, pomáhal jsem Davovi spravovat snowmachines,kostel,kino atd.
Joni se mně pak zeptala, jak se mi víkend líbil. Já jsem samozřejmě řekl, že víkend s Lindou a Davem byl super a že jsem si to užil. Ona na to odpověděla: Oni si to užili natolik, že se rozhodli Ti nabídnout jestli s nimi nechceš strávit další 2 měsíce. Popřemýšlel jsem o tom a rozhodl jsem se, že se změnou souhlasím a to z důvodu toho,že Dave a Linda jsou moc milí a hodní lidé, se kterými rád trávím čas. A taky…ono už to bylo jedno když jsem byl rozhodnutý mít více rodin než jsem kdy předpokládal.Ale poznat blíž nové lidi a jejich zvyky je další zkušenost, pro kterou jsem si sem přijel.
Takže teďka bydlím s Lindou a Davem. A je to super, nebyl jsem tu ani 3 týdny a už mám tolik zážitků.Začnu se:
Spring break
Spring break je ve znamení cestování. Takže v pátek kdy break začínala,jsme celý den připravovali sněžné skútry, které jsem Davovi pomáhal vybírat a kupovat…Dave je skutečně závislý na snowmachines.Týden před tím víkendem koupil další 3 skútry a jeden Side by side, takže jich má teďka 9. Je to šílený, ale mně se to líbí, protože mu s tím vším potom můžu pomáhat, což mu dělá radost. V sobotu jsme se vydali s našimi kamarády na sever, směrem k Denali (Mt.McKinley,nejvyšší hora severní Ameriky(6190m) se skútry za truckem. Po čtyřech hodinách jsme museli zastavit a vyložit skútry, protože cesta tam jednoduše skončila.
Další články od Johna
