Školní rok 2018/19 jsem strávila v USA, Michiganu a tím jsem si splnila svůj dlouholetý sen. Když nad tím teď přemýšlím zpětně, nemůžu uvěřit, že celý tenhle rok uběhl jako lusknutí prstu. Tak dlouho jsem sbírala odvahu a připravovala se na to doopravdy někam odjet a teď už je to jen minulost a skoro mi někdy přijde, že to byl pouze jen sen, ze kterého jsem se teď probudila do reality. Nikdo nezažil přesně to, co jsem prožívala já, a ti kteří to prožívali se mnou, tu už nemám po boku, tak jako jsem byla zvyklá. Mohla bych si navymýšlet, co všechno jsem zažila, jaké super kamarády a zkušenosti jsem získala a oni by mi to všichni tady v Česku věřili, jenže já to neudělám. Protože ani nemusím. Všechno co jsem prožila za poslední rok bylo už tak neuvěřitelné a nezapomenutelné, že o tom teď jen všem mým kamarádům vyprávím až moc, a někdy už je to pro ně až otravný. 🙂 Kdyby mi někdo před rokem řekl, co všechno se mi stane v Americe a kam se podívám, asi bych se mu jen vysmála do očí a myslela si “tak určitě”. Jenže já jsem celý tenhle rok jen sbírala zážitky, o kterých budu mluvit až do konce svého života a nikdy se mi neomrzí.

Měla jsem nejlepší host rodinu, kterou bych za nic nevyměnila a společně s mými host rodiči a sestrami jsme spolu skoro každý víkend něco podnikali. Díky nim jsem byla snad nejvíckrát za rok v kině, restauraci, s mojí host mamkou jsme chodily v 5 ráno před školou běhat 5 km (neuvěřitelný, že jo!), chodili jsme na procházky do lesíka za náš dům, sledovali všichni společně filmy o horolezectví, vařili každý večer večeři, jezdili na kola nebo na kanoe. Díky nim jsem se cítila jako opravdová součást rodiny a rozhodně mi neulehčili odjezd zpátky do České Republiky.

Viděla jsem větší část Ameriky, než se mi kdy snad snilo. Byla jsem na 14 dní v zimě na Aljašce. Bylo -27 stupňů C a já jsem jezdila za psím spřežením, na sněhovým skůtru, viděla Santu Clause a losy. S Rotary jsem byla na dvou výletech, kde jsem poznala přátele na celý život, a už se nemůžu dočkat až je přijedu navštívit v Mexiku, Brazílii, Francii, Německu nebo třeba Thajsku. Navštívila jsem v březnu v deseti dnech New York City, Washington DC a Boston a posledních 14 dní mého pobytu jsem strávila v San Franciscu, Hollywoodu, Yellowstonu a v Grand Canyonu. Nenapadlo by mě že v červnu v Americkém národním parku Yellowstone uvidím ještě sníh a budu se koulovat s mými nejlepšími kamarády, že uvidím medvěda, nebo že budeme v zácpě čekat 2 hodiny než bizoni přejdou silnici. To že tohle byly nejlepší 2 týdny mého života ukazuje už jen to, že jsme všichni brečeli celou dobu na letišti, když jsme se loučili.

Za celý tento rok jsem toho prožila více, než jsem kdy si dovolila jen snít že prožiji. Dovolila jsem si užít si tenhle čas v Michiganu, státu velice připomínající Českou Republiku, jak nejlépe umím a abych měla na co vzpomínat. Myslím, že můžu pyšně říct, že to se mi podařilo. Být celý rok rozdělená od rodiny, kamarádu a žít v úplně jiném světě, než na který jsem byla doposud zvyklá mě hodně změnilo. Bývala jsem tichá a upovídaná pouze v přítomnosti mých blízkých kamarádů, dneska už mi ale nedělá problém navázat konverzaci s kýmkoli a v jakémkoli jazyce, jelikož jak jsem zjistila, znalost pouze jednoho/dvou jazyků nás vůbec neomezuje. Kdybyste mě znali před rokem, asi byste se teď divili, že mi nevadí jít do centra nebo školy v teplácích a kroksech a naučila jsem se nepřemýšlet tolik nad tím, co si o mně myslí ostatní. Zabývám se svými problémy, které teď už zvládám vyřešit o dost lépe a sama.

Myslím, že odjet na rok do neznáma a úplně sama bylo zatím to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělala a jsem za to nesmírně vděčná. Jsem vděčná Rotary International, díky kterému, se vůbec celá tato výměna mohla uskutečnit, mé rodině, která statečně hostila výměnné studenty celý rok, jen abych já si mohla užívat někde v Americe, jsem vděčná mým host rodinám, od kterých jsem se toho hodně naučila a které mi pomohli, stát se lepším člověkem a také jsem moc vděčná svým kamarádům, kteří mě podporovali celou dobu a vždy mě potěšilo, když mi někdo napsal a já si uvědomila, že na mě ještě nezapomněli. 🙂

Další články od Bohdany

Letní tábory

Prázdniny v zahraničí

 

Chceš prožít část letních prázdnin v roce 2020 v zahraničí? V Holandsku, Německu, Finsku, Anglii, Turecku, USA, Kanadě, Brazílii, Indii nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké jiné zemi? 

Můžeš si vybrat mezi čtrnáctidenním táborem, kde budeš společně s dalšími 15 - 20 studenty Tvého věku z různých zemí, s kterými se budeš domlouvat anglicky, nebo měsíc s konkrétním kamarádem/kamarádkou v jeho rodině, a další měsíc společně u vás doma.  Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Po ověření Ti pošleme další email s odkazem na podrobnější formulář s Tvými osobními údaji a dalšími informacemi, které jsou nezbytné pro Tvoje přiřazení k Rotary klubu nejbližšímu Tvému bydlišti a přípravě Tvého pobytu v zahraničí. Vzhledem k tomu, že naše emaily jsou posílané automaticky a ve větším množství, je možné, že některý z nich skončí ve Tvé spamové schránce. Nezapomeň si ji tedy zkontrolovat! Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!