Týden v Belgii

13. srpna 2022 začalo mé týdenní dobrodružství na severu Belgie, v malebné vesničce Beerse. Cestu doprovázely všelijaké obavy, ale shledáním na letišti s hostitelskou rodinou se všechny pochyby rozplynuly. Z bruselského letiště jsme se společně vydali do jejich domu v Beerse a ubytovali se. Chvíli jsme si odpočinuli a večer nás čekalo zahajovací setkání, kde jsme se všichni seznámili. Bylo nás celkem 14 studentů z celého světa, 6 dívek a 8 chlapců.

Také nám byl vůbec poprvé představen program, který byl do té doby tajemstvím. K mojí radosti zde byla kombinace úplně všeho- sportu, různých her, umění a návštěvy měst. Už ten večer jsme se o ostatních něco dozvěděli a byli v očekávání celého týdne.

Program byl velice pestrý a nestalo se, že by se někdo nudil. První den se odehrál teambuilding plný různých her, kde se prolomily všechny ledy. Večer jsme pak už z vlastní iniciativy navštívili pouť na náměstí města Turnhout, které bylo zhruba 4 kilometry od Beerse. V pondělí nás čekala návštěva muzea a expozice belgického umělce Koena Vanmechelena propojeného se zoo, takže koho nelákalo umění, mohl svůj čas využít jinak. 15. srpen byl zároveň výjimečný den pro naše dva indické kamarády- Haritu a Angadha, v Indii slaví tento den svátek nezávislosti. Všichni jsme se na jejich přání vyfotili s vlajkami a odpoledne vyrazili do původního uhelného dolu v Genku, kde na nás čekala interaktivní expozice s virtuální realitou. Návštěva uhelného dolu pro mě zas tak zajímavá nebyla, ale i tak jsem si zde našla něco nového k vyzkoušení, jako právě zmíněnou virtuální realitu.

Večer s host rodinami

Večer jsme měli konečně čas pro sebe s rodinami a zpětně se na to dívám jako nejcennější zkušenost. Povídali jsme si hodiny o tom, jak to v našich zemích funguje, co je dobré, co ne a jaký asi bude náš život za pár let. V úterý náš čekala výroba vlastní čokolády a kreativní workshop s abstraktním uměním. Společnými silami jsme malovali obrazy symbolizující naše celosvětové spojení černými čarami. Nejdřív jsem si myslela, že mě tato kreativní aktivita bavit nebude, ale opak byl pravdou. Učitelka umění Elen byla pro všechno tak zapálená, že do malování vtáhla i chlapce a každý odešel s krásným výtvorem.

Středa se nesla v duchu celodenního výletu do Antverp, kde jsme měli komentovanou prohlídku města. I přes vydatný déšť se Anterpy staly nejhezčím městem, které jsem kdy navštívila. Domů jsme dorazili kolem desáté hodiny večer a to už opravdu na všech byla znát únava. Příště bych možná raději zvolila dřívější ranní odjezd a přijet na večeři zpět, než čekat na jídlo ve městě. Další den jsme celý strávili v zábavním parku Bobbejaanland plném horských drah a atrakcí. Tam každý navštěvoval co chtěl podle chuti a hlavně odvahy.

Večer nás čekala formální večeře s oběma Rotary kluby, kde došlo k výměně fanionů (vlaječek) a setkání se všemi lidmi, kteří pro nás chystali program po celý týden. V pátek jsme navštívili městečko Bruggy, opět zmokli a projeli se loďkou kanálem po všech zajímavých památkách. Odpoledne jsme se vykoupali v moři a večer strávili v italské restauraci, kde byli naši italští kamarádi jako v sedmém nebi. Sobotní program byl sportovní, na dvojkolech jsme přejeli hranici do Nizozemska, do města Breda. Tam jsme měli malý piknik a odpoledne zkusili jízdu na kánoích po místní řece. Večer jsme zakončili náš týdenní program společným grilováním v úžasném domě s vnitřním bazénem, který patřil jednomu z rotariánů.

Rozloučení

Po setmění následovala i malá diskotéka a emotivní rozloučení se všemi, kteří se o nás celý týden tak krásně starali. I chlapci odjížděli s uslzenýma očima. Toto byl můj první rotary camp a má zkušenost nemohla být lepší. Týden splnil všechny moje očekávání a nechtěla jsem, ať skončí. Možná právě vědomí toho, že týden není tak dlouhá doba, udělalo všechny vazby a kontakty ještě intenzivnější. Když nám na začátku řekli, že to bude nejlepší týden našich prázdnin, nevěřila jsem. Belgie mě svou krásou a tímto campem přesvědčila o opaku. Jedná se o krásnou zemi, do které se budu chtít vždycky vracet a já děkuji všem za možnost se tam ocitnout.

Markéta Baštová, 18 let, RC Plzeň Beseda