Na tento den jsem se připravovala tak dlouho a stejně jsem nakonec nebyla absolutně připravená. Až do poslední chvíle jsem si nepřipouštěla, že svůj každodenní život na rok opustím. A když ta chvíle konečně nastala, nestačila jsem se divit…
Asi by to chtělo začít úplně od začátku. Je 16.8. a já se vydávám za svým největším životním dobrodružstvím a strachem zároveň. Nutno říct, že tuto cestu provázelo už od začátku pár při nejmenším podivných náhod. Zaprvé – v termínu, kdy jsem měla odlétat je v USA zatmění Slunce, které jde vidět jen ze dvou států, Wyomingu a Colorada. V praxi to znamená, že všechny lety byly vyprodané a letenky, které zbývaly, byly natažené na cenu, za kterou bych si mohla koupit dvoutýdenní dovolenou v Dubai. K mému štěstí trávím svojí výměnu ve Wyomingu a přistávám na letišti v Coloradu, můžete si tedy představit, s jakým potěšením jsme platili téměř třikrát dražší letenky.
Druhá nástraha bylo počasí. Necelých 10 hodin před odletem jsem se dozvěděla, že se přes Německo žene urkán a obrovská bouře, která má za následek zastavování vlaků a letů a to hlavně ve Frankfurtu. Teď už vám musí být jasné, kde jsem měla přestupovat. Ve Frankfurtu.