Interbandos:

Jak už jsem zmiňovala v jednom z mých minulých příspěvků má škola je rozdělena na dva týmy: Rafaga (zelená, žlutá) a Huinca (červená, černá). Já jsem v týmu Rafaga. Ne na všech školách tohle existuje a já mám velké štěstí, že zrovna na mé ano. Nikdy bych nevěřila, jak silné může být spojení těchto lidí s cílem předvést to nejlepší, co v nich je.

Tak jak je tu tělocvik rozdělen do několika kategorií, tak se v nich také pořádaly zápasy a soutěžě, ze kterých se získávaly body. Tyto body jsou velmi důležité, protože se pak nakonec všechny sečtou a která “banda” má nejvíc bodů vyhrává celou soutěž interbandos. Je opravdu neskutečné, co lidé našeho věku dokáží společně vytvořit a dokázat. Když, jsem viděla některá vystoupení z rytmické gymnastiky, měla jsem husí kůži a pusu otevřenou dokořán. A nejen to. Všechny kategorie byly úžasné! Všichni bojujou a snaží se!

Ta škola je tu něco opravdu úplně jiného než u nás. U nás všichni do školy chodí jen protože musí. Učí nás jen na to abychom zvládli napsat miliardu testů, ale to co je doopravdy důležité zazdívají. Tady to tak není. V těchto soutěžím, má každý možnost ukázat svůj talent. To v čem vyniká a co ho opravdu baví. Každý se zapojí tím, co ho baví a co mu jde. Někdo je nadaný na umění, tak maluje. Někdo je skvělý tanečník, tak tančí. Někomu nejde ani jedno ani druhé ale je skvělý ve volejbale, tak hraje volejbal. Je to tak jednoduché a tak skvělé!  Ti lidé tu do školy chodí rádi. Někteří tráví skoro veškerý svůj mimoškolní čas děláním školních aktivit.

Miluju to a věřím, že kdyby se lidé v našem státě věnovali víc rozvoji osobnosti každého člověka a nejen tomu, aby z každého byla chodící encyklopedie, byl by ten život mnohem hezčí a zábavnější. Vždyť si vezměte kolik každý z nás strávil nebo tráví času ve škole. Nebylo by skvělé si ten čas trochu zpříjemnit a užít se svými kamarády? Tady se ve škole každý zná s každým a všichni jsou kamarádi. Je jedno jestli jste stejně staří nebo je mezi vámi 4 roky věkový rozdíl.

A myslím, že interbandos je něco, co těmto lidem opravdu něco dá do života. Nejen, že si vytvoří přátelé a vzpomínky na celý život, ale naučí se spolupráci, odpovědnosti a respektu k druhým. A to je taky moc důležité ne?

Poslední měsíc jsme se připravovali na takzvaný “videoklip”. Je to velké vystoupení přede všemi včetně rodičů. Za tento videoklip se získává nejvíce bodů a často právě tohle rozhodne o tom, kdo vyhraje. Tréninky jsme měli každý týden hodinu a půl, během které jsme nacvičovali všechny choreografie. Také jsme po škole chodili malovat obrovské plachty, které se potom vyvěsili jako pozadí našeho příběhu. Bylo okolo toho opravdu hodně práce a kapitáni našeho týmu do toho dali opravdu úplně vše.

3.11. Se konala “Fiesta de interbandos”. Byl to pátek. Škola nám odpadla a přišly jsme do ní až v 5 hodin odpoledne. Napřed jsme měli obrovský nástup, kde se zpívala hymna každé bandy. Potom vystoupení vítězných týmů artistiky a rytmiky a potom “akro”. Akro je akrobatické vystoupení. Po akru následoval videoklip. Rafaga šla na řadu jako první. Nervozita všech lidí byla obrovská. Věděli jsme, že po součtu bodů ze všech zápasů musíme vyhrát nejen akro, ale také videoklip, abychom měli šanci vyhrát.

Výsledek našeho videoklipu byl úžasný! Vše šlo podle plánu a všichni si to moc užili. Když přišlo vyhlašování výsledků začala panovat velká nervozita. Napřed proběhlo vyhlášení akra. Bohužel v této disciplíně jsme prohráli a tak už bylo jasné, kdo je celkovým vítězem. Byl to velmi emocionální moment pro všechny. Videoklip jsme sice vyhráli, ale bohužel to nestačilo a tak, když vyhlásili celkového vítěze, polovina našeho týmu začala brečet. Až v ten moment mi došlo jak moc je to pro ně vlastně důležité. Bylo to smutné, ale zároveň moc hezké. Jsem ráda, že jsem u toho mohla být. I když to pro nás nebyl vítězný den, pro mě je tohle jedna obrovská výhra. Ti lidé mají srdce na pravém místě a nebojí se dát najevo své emoce. Brečeli kluci, holky, lidi kterým je 12 až po lidi, kterým je 18. Zároveň v ten moment spadla veškerá rivalita a všichni se objímali. Protože i když jsou dvě rozděleni na dvě skupiny. Všichni jsou jedna obrovská skupina přátel, kteří se mají opravdu rádi. Bylo to dojemné a tento moment si navždy uchovám ve svém srdci.

Další články od Adély

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!