Minulý týden jsme měli prodloužený víkend – pátek, sobota a neděle. Vlastně já měla volno už od středy, protože byli různé svátky jako například festival Onam (slaví se v Kerele – stát hned vedle), muslimský svátek.

V pátek brzo ráno jsme přijeli přivítat zbylé dvě inboudy z Německa, Isi a Carlu. Přivítali jsme je otevřenou náručí a každý odjel svou cestou. Doma jsme se sbalili a vyjeli jsme na dva dny do hor na chatu. Když jsme vyjížděli na horu po stranách silnice se začali objevovat opice, přecházeli silnici sem tam, zůstávali stát na silnici a ignorovali přijíždějící auta. Jak jsme se blížili k vršku hory začali se vyskytovat i pavouci a pavučiny, řekla bych velcí jak dlaň člověka. I přesto, že jsem byla uvnitř auta, ,,třepala“ jsem se hrůzou. Řekla jsem to rodině a koukali na mě s vyvalenými oči, co jsem to viděla. Tady a pavouci? Jenom malý. Tak nevím jestli to byla pravda, nebo jsem z hladu začínala mít halucinace. Konečně jsme přijeli na chatu. Odhodila jsem svoje věci a šla se projít. Musela jsem využít situace, když se ve městě nemůžu sama pohybovat. Procházela jsem se až do večera, kochala se krásného výhledu na sady čajů – celá hora je obklopená keři čajů, no nádhera vidět to naživo.  Jak už bývá zvykem na horách je chladno, no i v Indii to není žadný překvapení. Bylo kolem 18°C, moje rodina byla promrzlá až na kost. divili se, proč mi není zima a jsem jen v tričku. Po vysvětlení jak je to s teplotami u nás v Česku, je ještě víc šokovalo zjištění  že máme v zimě okolo 0°C, nepředstavitelné.

Další den jsme vstali, posnídali a vydali se na cestu. Cestou jsme se zastavili na Tea Park, kde jsme ochutnali skvělý zelený čaj. Jeli jsme do výrobny čajů a čokolády – ručně dělaná. Kde jsme ochutnali snad všechny čaje – bílý, černý, zelený, zázvorový, normální, oolong (čínský), a masala čaj. Už jen kvůli čajům, výhledu a touláním se po přírodě bych tam z radostí zůstala. Zase jsme se vydali na cestu, několikrát se zastali na výhled a na poslední zastávku – Boat house neboli zábavní park, velký lákadlo pro turisty v Tamil Nadu . Jeli jsme po jezeře na lodi, kde jsem si i oživila pádlování. Potkala jsem několik turistů z například Taiwanu, Korei, Japonska, a taky se se mnou chtěli vyfotit. (No a kromě atrakcí  v parku jsem byla i já velkou atrakcí, jako obvykle 😀 Všichni se na mě dívali, ukazovali,..:D)

A zase na cestu, teď už směr Coimbatore. Domů jsme přijeli o půl 8 a vyjížděli jsme kolem 11, z hodinové cesty se udělal celodenní výlet, le nevadí. Byli jsme doma jen 15minut, převlékli se a vyrazili se podívat na svatbu (přátel rodičů :D). Potkala jsemse s pár inboundy – Luize z Brazílie, Jeana z Francie, Caterina z Česka a Gregora ze Slovenska. Já s rodinou, rotary clubem jsme se vyfotili s nevěstou a ženichem a jeli jsme domů. Po cestě jsem vyzkoušela svou mladší sestru z geography (jeji oblíbený předmět). Nevěděla ani jeden stát z Evropy. Ani dokonce Itálii, která je zvláštní svým neobvyklým tvarem. Ale zase dobře znala Asii.

Další články od Marcely

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!