Při vstupu do vody, zde bylo kamenité dno a tudíž to bylo jediné místo, kde jsme ještě mohli chodit. Hned po ponoru pod vodu se nám naskytl pohled na různé druhy ryb a živočichů. Na začátku nám ještě bylo řečeno, že se zde vyskytuje 120 druhů podvodních živočichů, ale budeme mít štěstí, když uvidíme jich uvidíme 18. Byla to nádhera, nikdy jsem nic takového neviděl. Párkrát se mi stalo, že jsem proplul hejnem ryb a několik jsem si jich pohladil. A toto je konec výletu do Pantanalu a Bonita plných zážitků, které se jen těžko dají zapomenout.
Dobré ráno, dobrý deň, dobrý večer. Pozdravujem vás z tridsať-stupňového São Paulo so spáleným chrbtom, uzavretým semestrom a nie tak úplne vianočnou náladou. Stromček už síce stojí v obývačke, no ja ako aj veľa ďalších deciek zo severnej pologule jednoducho nevieme pochopiť princíp vianočných svetielok bez zimy. Ako tu také Vianoce vlastne prebiehajú Vám pravdepodobne opíšem už v nasledujúcom článku. Momentálne mám však za sebou zas a znovu kopu zážitkov, ktoré tu (hlavne pomocou fotiek) zhrniem.
Celý október a jedna neskorá párty počas novembra sa niesli v duchu čarodejníc a dobrej nálady. Umelých pavúčikov som na tvári mala nalepených viackrát než to dokážem spočítať.
Na každém výletu jste společně s 50 dalšími výměnnými studenty a k tomu poznáváte neskutečnou diverzitu Brazílie. Tyto výlety tak rozhodně byly nejlepší částí mé výměny.
Nakoniec by som to rada zhrnula ako tu najlepšiu skúšku dospievania/dospelosti. Stále nechápem ako som dokázala stihnúť, zažiť, vidieť, naučiť sa toľko vecí za necelý rok môjho života. Naozaj som sa lepšie rozhodnúť nemohla. Ak by to bolo možné, neváham a idem do toho znovu – načerpať novú kultúru a zážitky. Krajín je na svete neúrekom a Rotary vie plniť sny…
Dnešny deň sa začína hľadaním leňochodov, trvalo to nejaký čas, no mali sme na lodi domorodého týpka, ktorý ma oči stvorené na ich hľadanie. Po 30minutách, netušim ako, spozoroval leňochoda v korune stromu… priblížili sme sa k tomu stromu a pozorovali sme ho. Bohužial fotku dobru nemá nikto 😦 ale stačilo mi, že som ho videl naživo.
Moje rodina tu bydlí v domě v condomíniu, což je taková chráněná čtvrť. Je to tu velice bezpečné, po večerech tu pobíhají skupinky malých dětí a nikdo se o ně nebojí. Brány do condomínia se otevírají na snímek obličeje. Jsou tu samé luxusní domy. Ten náš má i malý bazének, vstupní dveře se otevírají na otisk prstu. Nejsou tu chodníky, trochu mi to tu připomíná americké suburbs. Prý tu i hodně slaví Halloween. Hned ráno mě host rodiče vzali na procházku po condomíniu. Šli jsme parčíkem hned vedle domu, ve kterém rostou banánovníky, avokáda, manga a spoustu dalších ovocných a jiných stromů. Šli jsme okolo dětského hřiště a okolo místního klubu, kde se sousedé schází. Jsou tam volejbalová a fotbalová hřiště.
