Ještě nedávno jsem každému odpovídal na otázku “Kdy letíš?”, “dvacátého srpna”, a teď už sedím v našem malém bytě, jím nudle a píšu tento článek. Je to neuvěřitelné.

Moje první dobrodružství byl let. Letěl jsem 20.8. z Vídně asi o půl 8 večer, ale naštěstí jsem neletěl sám! Při odbavování jsem potkal Bětku Gertli a tak jsem aspoň věděl, že budeme bloudit na letišti v Bangkoku oba dva. Ano leteli jsme přes Bangkok, ale nastoupili jsme do toho stejného letadla jako jsme vystoupili. Letiště v Bangkoku není nic moc, ale tak zvládli jsme všechno! Druhá půlka letu po té, co jsem přežil 9 hodin byla opravdu hrozná, udělalo se mi docela blbě, takže jsem ty 3 a půl hodiny na Tchaj-wan protrpěl. 😀  Naštěstí mě zachránila moje spolusedící, které se líbilo moje sako a tak jsme se dali do řeči. A celkem to uteklo. Největší problém byl asi v Taoyuan na letišti. Prvně jsme nemohli najít cestu ke kufrům… 😀 bloudili jsme tam asi 15 minut a pak se Bětka zeptala nějaké moc sympatické paní a ta nám řekla, kudy máme jít. Plní nadějí, že se dostaneme z letiště, a uvidíme konečně své host rodiče, ale najednou se před náma objevila neskutečně dlouhá fronta na imigračním na letišti. Nějak sme to zvládnout museli a samozřejmě pak na nás čekali rodiče s otevřenou náručí a po náročné cestě jsem se dostal asi o půl 11 večer domů.

Další články od Viktora

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!