První rozdíl, kterého jsem si všiml okamžitě po příletu (a který asi nikoho nepřekvapí), je počasí. V září teploty jen výjimečně klesly pod 25 stupňů, spíše byly stále okolo 30. Ze začátku mi to dělalo trošku problémy, protože do školy můžu chodit jen v dlouhých kalhotách (stejně tak platí zákaz sukní L). Postupně jsem si zvykl až teď, pokud je méně než 20 °C, tak je mi zima. A když už zde prší, stojí to za to.
Dalším velkým rozdílem jsou lidé. Všichni jsou opravdu přátelští. Když se potkají dva kamarádi, dají si „due baci“ (dva polibky) a vůbec nezáleží na pohlaví. Všichni se objímají, a to se mi líbí.
Pokud někdy přijedete na Sicílii, buďte prosím opatrní. Lidé zde řídí jako blázni. Ze začátku jsem se dokonce trochu bál při jízdě se svojí rodinou. Dokonce ani nepoužívají pásy vzadu v autě (na co taky). Řidiči jsou naprosto zvyklí na to, že z ničeho nic někdo přechází silnici. Už jsem si na všechno zvykl, takže se docela bojím, že až přijedu do Brna, tak mě okamžitě něco sejme.