5. ledna jsme měli rotary výlet do Agrigenta, nádherného města s archeologickým parkem plným zachovalých antických památek. Původně jsem na tento výlet nechtěl jet (protože to byl jen jednodenní výlet, autobus je hodně drahý a cesta dlouhá) ale vůbec toho nelituji. Během pěti hodin, které jsme v Agrigentu strávili jsme stihli projít archeologický park a jen velmi malou část města.

Dějiny Agrigenta

Město Akragás založené řeckými kolonisty v roce 581 př. Kr. mělo především hlídat kartaginské konkurenty tzv. Velkého Řecka. Po vítězství sicilských Řeků nad Kartaginci v bitvě u Himery v roce 480 př. Kr. ale toto nebezpečí pominulo, a tak se stal Akragás jedním z nejvýznamnějších obchodních center starověku. Tehdy měl až 200 000 obyvatel, žila zde řada slavných osobností (např. filosof Empedoklés) a probíhala velkolepá výstavba. V roce 406, kdy byl Akragás dobyt Kartaginci, tyto zlaté časy skončily, ale v roce 338 př. Kr. se vrátil do řeckých rukou.

Město bylo poškozeno za punských (římsko-kartaginských) válek a roku 210 př. Kr. ho definitivně ovládli Římané, ostatně jako celou Sicílii. Římané přejmenovali Akragás na Agrigentum a město dále prosperovalo. Důležitým obchodním centrem bylo ještě za časů Byzantské říše. Příchod Saracénů na začátku 9. století tomu učinil přítrž, v tu dobu se také obyvatelé přestěhovali na vršek kopce na místo dnešního moderního Agrigenta, pravděpodobně aby se nájezdům dobyvatel mohli lépe bránit.

Od 60. let 20. století docházelo v Agrigentu, jemuž se nevyhýbá působení mafie, k ilegální výstavbě, která bohužel necitlivě narušila i pohled na Údolí chrámů.

Údolí chrámů

Areál archeologického parku se dělí na dvě poloviny, východní a západní, které jsou oddělené silnicí (Via dei Templi).

Východní část

Héraklův/Herculův chrám (Tempio di Ercole) – pochází zřejmě už z konce 6. století př. Kr. Dnes zde stojí osm z jeho původních 38 sloupů dórského stylu.

Chrám svornosti (Tempio della Concordia) – se zachoval v natolik neporušeném stavu, že by i v samotném Řecku záviděli. Často je označován za nejzachovalejší řecký chrám na světě. Byl postaven kolem roku 430 př. Kr. a za jeho výborný stav vděčíme křesťanům, kteří ho v 6. století n. l. změnili v křesťanský kostel a zpevnili, takže odolal i všem zemětřesením. V polovině 18. století ho romantici vrátili téměř do původní podoby.

Héřin/Junónin chrám (Tempio di Giunone) – další dórský chrám, z něhož se dochovalo sloupořadí s architrávem. Za povšimnutí zde stojí červené skvrny – jsou to stopy po požáru, který proběhl zřejmě při kartaginské invazi v roce 406 př. Kr.

Západní část

Diův/Jóvův chrám (Tempio di Giove) – do dnešních dnů se téměř nezachoval, jeho stavba totiž byla přerušena kartaginským vpádem a později zničena řadou zemětřesení. Kdyby však byl dokončen, byl by jedním z největších starověkých chrámů vůbec. Jeho rozměry měly činit 112 x 56 metrů, sloupy měly být vysoké 20 metrů. Kromě sloupů podpíraly stavbu ještě sochy obrů Atlantů (tzv. telamony). Kopie jedné z nich, vysoká 8 metrů, dnes leží na místě chrámu.

Chrám Dioskurů (Tempio dei Dioscuri) – původní stavba pocházela ze stejné doby jako ostatní chrámy, zřícený chrám byl ale znovu postaven v 19. století. Dnes zde stojí pouze čtyři sloupy.

Další články od Filipa

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!