Od 23. do 25. listopadu jsme my všichni sicilští inboundi byli na výletě v Syrakusách, kde jsme slavili Thanksgiving. Ve čtvrtek k večeru jsme všichni přijeli do Syrakus, odložili zavazadla do rodin a potkali se na společné večeři v hotelu. Američané rozkrojili krocana a celý večer jsme jedli a povídali si. O půlnoci jsme šli spát do rodin. Já a můj kamarád Freddy z Německa jsme spali u rodiny rebounda který se vrátil z USA. Měli úplně úžasný dům hned u moře. Další den jsme se vydali na prohlídku Parco archeologico della Neapolis, ve kterém jsme viděli např. Starořecké divadlo nebo římský amfiteátr. Prošli jsme si tržiště a koupili si oběd, potom jsme měli pár hodin volna na procházení města. Večer jsme se potkali v dome jednoho bohatého rotariána a šli jsme společně na večeři. Další den nás čekala už jen prohlídka dalšího muzea a cesta zpět domů.

Město se 124 tisíci obyvateli leží v jihovýchodním cípu Sicílie u Syrakuského zálivu. Je známé jako jedno z nejvýznamnějších měst antického světa, které svého času označil Ciceró za „největší řecké město a ze všech nejkrásnější“. Památky na tuto slavnou historii zapříčinily zařazení Syrakus na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (spolu s nedalekou nekropolí Pantalica). Město je také rodištěm vynikajícího matematika a vynálezce Archiméda.

Historie Syrakus

Syrakusy byly založeny jako kolonie starořeckého města Korint v roce 734 nebo 733 př. n. l. na ostrůvku Ortigia s dvěma přírodními přístavy a v blízkosti velmi úrodného přilehlého vnitrozemí. Brzy se tak rozmohly, že zakládaly svoje vlastní kolonie v západním Středomoří a staly se dominantní mocností tzv. Velkého Řecka (Magna Graecia).

Největšími soupeři Syrakus v boji o obchodní nadvládu ve Středomoří bylo Kartágo, které bylo Syrakusami poraženo v roce 480 př. Kr. v bitvě u Himery, a Atény, které byly Syrakusami poraženy v letech 415 až 413 př. Kr. v době peloponéské války, v níž byly Syrakusy na straně Sparty. Tisíce aténských zajatců musely po prohrané námořní bitvě sedm let otročit v místních vápencových dolech. Oba hlavní konkurenty tak Syrakusy vyřídily a jejich moc byla na vrcholu. Žilo zde tehdy 300 000 lidí, mnohem více než dnes.

V tuto dobu bylo město také kvetoucím centrem umění, architektury a vědy, syrakuští vládci přivítali na svém dvoře např. dramatika Aischyla nebo filozofa Platóna. Ve 4. století př. Kr. se staly i důležitou vojenskou základnou, když byly vybudovány 22 km dlouhé hradby kolem města. V roce 287 př. Kr. se tu narodil Archimédes, který svými vynálezy pomáhal při obraně města před Římany. Díky jeho soustavě zrcadel se podařilo zapálit římské loďstvo. Porážce ale nezabránil, a navíc byl římským vojákem v roce 212 př. Kr. zabit. Ve stejném roce tedy padly Syrakusy do rukou Římanů, a ačkoliv se staly hlavním městem římské správy, nastalo období úpadku. Město se přesto objevuje v bibli, protože si je pro hlásání slova božího vybral svatý Pavel.

Plenění Vandalů a Ostrogótů, příchod Byzantinců a v roce 878 Arabů (Saracénů), kteří přenesli hlavní město Sicílie do Palerma, to vše městu mnoho pozitivního nepřineslo. Normané, Štaufové, Francouzi i Aragonci kteří se vystřídali v roli vládců města, sice postavili mnoho budov, ty ale byly zničeny zemětřesením v roce 1697 a následovala barokní přestavba. Další pohromu znamenaly nálety Spojenců a později Němců za druhé světové války.

Archimédes

Řecký matematik, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom je považován za jednoho z největších vědců starověku. Je známý formulací tzv. Archimédova zákona: „Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa.“, na který údajně přišel ve vaně, když při ponoření pozoroval množství vytékající vody. Radostí prý zvolal „Heuréka!“, tedy „Našel jsem!“. O problému přemýšlel, když dostal od panovníka úkol přijít na způsob, jak zjistit, zda je zlatá koruna vyrobená zlatníky za účelem daru Delfské věštírně skutečně z ryzího zlata.

Slavný vědec dále vynalezl např. Archimédův šroub, vypočetl velmi přesně číslo pí, objevil princip kladkostroje atd. Do historie se zapsal také jako tvůrce válečných obranných strojů. Podle legendy dokonce údajně soustavou zrcadel způsobil zapálení římského loďstva, které Syrakusy obléhalo. V roce 212 př. Kr. byl ale římským vojákem zavražděn, přestože velitel Římanů Marcellus ho chtěl mít živého. Legenda praví, že při vpádu vojáka do svého domu nehnul brvou a pokračoval v řešení matematického problému, což setníka tak rozčílilo, že ho na místě zabil.

Čtvrť Neapolis – archeologický areál

Areál antického města (Parco archeologico de la Neapollis) je asi tím nejzajímavějším, co lze v Syrakusách spatřit. Uvnitř jsou k vidění mj. starověké vápencové kamenolomy, na nichž dřeli váleční zajatci, např. po prohrané námořní bitvě i Atéňané. V souvislosti s těžbou zde vzniklo i několik umělých jeskyní, z nichž největší je tzv. Ucho Dionýsovo. Tyran Dionýsos I. zde údajně věznil své odpůrce. Ti se v jeskyni domlouvali na odplatě, ale díky vynikající akustice prostoru o délce 65 m a výšce 20 m strážci všechny jejich tajné plány odposlechli – odtud dnešní název jeskyně.

Řecké divadlo (Teatro Greco) – monumentální divadlo vytesané do skály v roce 470 př. Kr. mělo kapacitu 15 000 diváků. Hrála se tu dramata Sofokla, Euripida i Aischyla, přičemž Aischylos zde některé hry při premiéře osobně uvedl. Římané divadlo upravili pro svoje potřeby (gladiátorské hry a představení námořních soubojů). Dnes se tu opět konají představení klasických divadelních her.

Římský amfiteátr – pochází z 3. století n. l. a používal se ke gladiátorským hrám a vozatajským závodům.

Ostrov Ortygia

Ostrov o délce 1 km a šířce 0,5 km je místem, kde bylo město před více než 2 700 lety založeno, takže pamatuje všechny slavné i méně slavné události historie Syrakus. S pevninou je dnes spojený širokým mostem Ponte Nuovo. Přes barokní přestavbu je zde stále patrné i řecké dědictví.

Piazza del Duomo – náměstí obklopené barokními budovami stojí na místě starořecké akropole. Nejvýznamnějšími stavbami jsou zde katedrála a radnice.

Katedrála (Duomo) – je sice barokní, ale postavená na místě řeckého Athénina chrámu z 5. století př. Kr. Ten byl ve starověku proslulý především díky Ciceronově návštěvě a popisu. Jeho vrata byla zdobená zlatem a slonovinou a jeho střeše vévodila zlatá socha bohyně Athény, která nahrazovala mořeplavcům maják. Chrám nebyl zničen úplně, protože byly jeho dórské sloupy využity při stavbě křesťanského kostela, takže je zde můžeme vidět dodnes.

Radnice (Palazzo Municipale) – pochází podobně jako katedrála ze 17. století, je tedy barokní. Také byla postavena na místě řeckého (jónského) chrámu.

Castello Maniace – hrad postavený štaufským císařem Fridrichem II. v roce 1239. Masivní čtvercová pevnost dnes slouží jako kasárna a veřejnosti je přístupná jen v době konání řeckého divadelního festivalu, kdy se zde konají představení.

Další články od Filipa

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!