Na začátku prosince jsme měli naplánovaný další víkend s ostatními výměnnými studenty. Začalo to tím, že jsme dostali výjimečnou prohlídku skrz celý komplex týmu amerického fotbalu Buffalo Bills. Viděli jsme kde trénují, relaxují a hrají. Dostali jsme i prohlídku míst, kam by se normálně nesmělo jako šatna nebo místnost pro mediální přenosy. Po této prohlídce jsme šli do blízké restaurace, kde jsme se najedli a dozvěděli, kdo bude bydlet u koho přes víkend. Já jsem měl to štěstí, že jsem dostal 3 dobré kamarády, takže jsme doma měli celkem srandu.
Další den jsme jeli do hraničního města Niagara Falls, kde jsme navštívili akvárium, které vypadalo, jako kdyby tam ryby přišli umírat a následně znova Niagarské vodopády, ale tentokrát z americké strany, která obecně je horší, protože se nevidí celý vodopád, ale jen jeho profil. Poté jsme jeli do centra Buffala, kde jsme bruslili asi 2 hodiny a bylo zajímavé vidět lidi zkoušet bruslení poprvé v životě. Večer jsme měli „párty“ u hlavní představitelky Rotary v našem distriktu (Jill Norton), kde jsme hráli na Wii a povídali o tom, jak se máme na výměně.
Víkend skončil tím, že jsme se ještě naposled setkali všichni u Rotariánky doma, kde jsme se dozvěděli důležité informace o našem dalším společném víkendu. Velmi se mi tento víkend líbil a jsem vděčný za to, že Rotary takové akce pořádá.
Po normálním týdnu jsme následující víkend v neděli šli na jeden zápas Buffalo Bills proti Detroit Lions. Sice to bylo zajímavé, ale protože byla zima, tak jsme po třetí čtvrtině odešli. Buffalo Bills nakonec vyhráli 14-13, ale i přesto jsem se nestal fanouškem amerického fotbalu, protože to je taková nudná verze rugby.
Ve čtvrtek 20. prosince jsem poprvé za 3 roky lyžoval a to jen pár kilometrů jižně od našeho městečka. Jel jsem tam se školou organizovaným busem a dokonce jsem dostal zadarmo všechno lyžařské vybavení. Sice to jsou takové větší kopce, něco jako v Česku, ale bohatě to stačí. Celkem jsme měli 5 hodin na lyžovaní, což mi připadá o 2 hodiny víc než bych si přál, ale co se dá dělat.
O Vánocích jsme měli návštěvu a velmi dobrou snídani, ale počkat, určitě si teď říkáte: „Proč snídaně a ne večeře, ten Max se asi zbláznil.“. Tak to vůbec ne, protože Vánoce se tady slaví až 25. ráno, což mi připadá mnohem lepší než 24., protože se člověk těší do postele a zajímá ho, co asi bude pod stromečkem tento rok. Já jsem dostal 3 svetry a mikiny, pár voucherů do obchodů, ale musí říct, že i bez dárků by tyto Vánoce byly dobré, protože i přesto, že se mi stýskalo po mojí rodině v Evropě, tak mě tato rodina, kterou mám nyní zapojila do všech společných aktivit, že se cítím, jako kdybych teď měl dvě rodiny najednou (což je vlastně pravda). A za to jsem vděčný.
Další články od Maxe
Outbound 2018/19 USA
