Jeden z největších amerických svátku je bezpochyby Den Díkůvzdání. Nebyl den, kdy by se mě nikdo nezeptal jestli tam doma máme Díkuvzdání. Když jsem odpověděla, že nemáme – pokaždé jsem jim ve tvářích četla jakousi kombinaci zděšení, hrdosti na svůj národ, nadšení a překvapení. Později jsem se začla ptát, o čem to Díkuvzdání vlastně je a jako odpověď jsem z obrovské většiny dostala – o jídle, všechno je o jídle.

To ale není zdaleka vůbec pravda. Říct, že Díkůvzdání je jenom o jezení krovana je jako říct, že Vánoce jsou jenom o dárcích! Celá rodina se sjede dohromady aby si po dlouhé době zase povídali. Všechno nazdobí do předvánoční atmosféry, práce a škola se trošku uvolní, protože přes svátky se přece pracovat nedá, listy ze stromů konečně opadají a na pošedlé trávě se objeví první jinovatka. Rodina se sejde ke stolu, aby společně poděkovali za uplynulý rok. My jsme na mazací tabulku psali své díky jednom za světlech svíčky.

Další články od Marty

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!