Jedna z nejlepších věcí na výměně je, že získáte přátele z celého světa. Je hrozně fajn se s nimi setkávat. Proto když mi napsala Mia (Francie) jestli se nesejdeme u ní doma a společně s dalšími studenty nepřekvapíme jednu rotariánku tak jsem souhlasila. Dodala jsem k tomu ještě nápad, že by jsme mohli připravit tradiční dezerty z naší země…
Každý den jsme byli na jiné pláži. Bylo to úžasné. Koupala jsem se, vyzkoušela si, jak se pluje s kajakem po moři. Relaxovala, také jsem se naučila házet žabky do vln. Viděla, jsem tuleně a samičku rypouše sloního. Cpala jsem se argentinským masem a sezbírala jsem spousty mušlí a kamenů. Byl to super týden…
Pro mě je to poprvé, co nejsem na Vánoce s rodinou a navíc je léto. Tady je zvykem mít už 8. Prosince připravený stromeček. (Všichni mají plastové.) Moje rodina to moc neřešila a připravili ho teprve 24. Host mamka dopoledne připravovala speciality na večer. Na večeři k nám přišli i sourozenci mojí host maminky. Večeřet jsme začali až v půl jedenácté. Jako první jsme měli slané rolády, a slaný „dort“ (byl tvořen palačinkami promazávanými slanou pomazánkou a prokládaný šunkou, sýrem a paprikou), také tu mají bramborový salát (oni mu říkají ruský)…
Tak tohle byly moje největší obavy. Na campu nás totiž čekal test ze španělštiny a prezentace naší země taky ve španělštině („To bude katastrofa“ myslela jsem si). Snažila jsem se připravit co nejvíc hlavně na tu prezentaci, protože jsme díky tomu mohli zkusit přimět novou generaci výměnných studentů si vybrat naší zemi. A já jsem byla rozhodnutá alespoň jednoho přesvědčit, že jet do České republiky je to nejlepší rozhodnutí…
Úterý. Den, který jsem si doopravdy užila. Ráno jsme přijeli na statek, kde nás čekali různé aktivity VČETNĚ JÍZDY NA KONÍCH! Jela jsem dvakrát. Na můj vkus to bylo příliš krátké, ale stihla jsem si mezi tím popovídat ve španělštině i s gauči! Nesmějte se, takhle se doopravdy nazývají zdejší kovbojové…
Tady v Patagonii je normální zahlédnout stádo divokých koní nebo guanakou.
Na druhý den jsme měli naplánovanou návštěvu kolonie místních tučňáků. Všichni jsme očekávali, že to bude jedna velká pláž přecpaná k prasknutí a bude páchnout rybinou.
Proto nás velmi překvapilo, když jsme je viděli jen sem tam ve vyhloubených hnízdech pod nízkou vegetací…
