Po delší době píši článek. Tentokrát ze tří týdnů, protože přeci jen některé dny nedělám nic zajímavého, i když i chození do školy je zajímavé. Také je problém v tom, že mi ty dny splývají a tak se teď snažím každý den přidávat něco na Instagram stories, protože tím si to pak vše připomenu.

pátek 1.12.

Klasický pátek až na to, že mě Emil, jeden člen klubu, vzal na koncert orchestru do Willamette university (Ano opravdu máme v Salemu univerzitu :D)

úterý 5.12. a středa 6.12.

Pro lidi, kteří nejsou na výměně, to nikdy nebude mít takový význam jako pro nás. Přišli mi balíčky od rodičů z Česka a nečekaně mi největší radost udělali vanilkové rohlíčky. Upřímně, oni mi nejen udělali radost, ale dokonce mě dojali.

pátek 8.12. 

Ano, měla jsem takové kulturní pátky. 8. prosince mě Phil z RC vzal do divadlo, no upřímně přišlo mi to vtipný, že Američani mají prostě i divadelní hry o Vánocích. Phil pořád říká, že jsem z Československa, což je největší problém Američanů nad 60, myslí si, že je pořád Československo.

pondělí 11.12.

Během hodiny AJ jsme si museli vybrat knížku, kterou budeme číst během hodin. Já si vybrala novou knihu od svého oblíbeného Johna Greena.

úterý 12.12.

V úterý jsme měli druhý koncert sboru tentokrát trochu větší a taky s orchestrem. Občas jsem měla pocit, že nezpíváme Believe a jíné vánoční songy, ale že se snažíme překřičet orchestr. Koncert byl strašně dlouhý a příšlo se tam na mě pár lidí kouknout a tentokrát mě všichni našli (Ne, nebude to tím že jsem jim napsala, že jsem druhá z leva v druhé řadě 😀 ) Taky se mi tam málem povedl takový trapas, ale to nebudu psát veřejně 😀

pátek 15.12.

Během Historie jsme s holkami zkoušely napsat co nejvíc států US za 6 minut, tedy oni to zkoušely a já byla nápověda a rozhodčí. Pak k tom přišla naše učitelka a řekla, ať to zkusíme se státy Evropy, že jich je jen asi 25. Myslím, že v tu chvíli jsem na ní koukala jako na blázna, protože mi bylo hned jasný, že jich je víc. Mimochodem je jich 46…

Po Historii jsme měli Vánoční meeting u nás ve škole v knihovně a na meetingu nám zazpívala i moje host ségra s Acapelou a mým učitelem sboru, který má manželku v RC.

Pak už mě jen čekala poslední hodina roku, sbor na které jsme zpívaly hity jako All I want for Christmas is you, Last Christmas a nebo Can’t Help Falling In Love.

Večer jsem se vydala s Peige z RC, jejím manželem a jejími dětmi (Merrick 9 měsíců, Liam 2 roky a Jolene 4 roky) na ZOO lights. Nejprve se mě všechny děti báli, ale asi po půl hodince se na mě začal smát Merrick a pak i Liam, ale nejhorší to bylo s Jolene, protože ta se strašně styděla, ale nakonec se se mnou díky mé dobré znalosti Ledového království (Díky ségra) taky zkamarádila . A tak na cestě ze ZOO už mě za jednu ruku držel Liam a za druhou Jolene. No jo asi jsem se jim líbila… No upřímně občas mi tu v USA chybí ten chaos, když ségra létá po bytě a nebo když takhle dokonce řádí víc dětí. Vlastně ne někdy, chybí mi to pořád.

Taky jsem myslím v pátek dostala balík od tety, ale s tím si  nejsem tak jistá, protože jsem si to nezapsala.

Další články od Kláry

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!