sobota 23.9.
V sobotu jsem klasicky dělala domácí úkoly a relaxovala. No a vlastně taky hodně spala 
neděle 24.9.
Původně jsem chtěla jít na svou klasickou víkendovou procházku, ale nešla jsem. Dodělala jsem úkoly a pak si četla.
pondělí, úterý, středa 25 – 27.9.
V pondělí byl klasický den. Ráno jsem šla pěšky do školy a psali jsme skupinový test z matematiky. V úterý jsem odevzdala laborku z biologie, protože deadline byl v pátek a to jsem nebyla ve škole. Ve středu jsme měli další laborku z chemie.
Omlouvám se, že toho nepíšu víc, ale tím, že to bylo před týdnem, tak si to už moc nepamatuji.
čtvrtek 28.9.
Ve čtvrtek jsem jako jediná z inboundů z mého districtu 5100 šla do školy. Čas příjezdu na náš první inbound orientation byl mezi 3 a 4 tak jsem si říkala, že půjdu aspoň na půl dne do školy, šlo o Angličtinu a Focení. Asi tak po 5 minutách od začátku školy pro mě přišel nějaký pán, že prý musím dělat zkoušky z jazyka. Připadalo mi to dost divné, protože měsíc jim to bylo jedno a najednou… Dělala testy a po dokončení testu mi ani nebyl sdělen výsledek, jen mi řekl, že nemám chodit na Aj normálně, že musím chodit na AJ pro cizince. Aj pro cizince znamená, že máte Aj jako v ČR učíte se slovíčka a píšete testy z gramatiky. Na to jsem tomu pánovi řekla, že já jsem s AJ spokojená, že rozumím a jestli mi nevěří, ať se zeptá učitele. To, že jsem něco řekla, ten pán vůbec neřešil. Byla jsem z toho hrozně smutná, protože by mi všechny věci, co jsme se naučila, byli na nic a AJ pro cizince by mě prostě nebavila. Pak mě už pustili na hodinu, lépe řečeno na posledních 15 minut focení a dali mi dopis o té AJ pro moje host rodiče. Po Fotografování na mě čekala Dagmar před školou a tak jsem jí to všechno řekla a ona, že v žádným případě přecházet nebudu, protože to prý dělají jen, protože za to mají od státu víc peněz. Abych tenhle případ aspoň částečně dokončila, tak dnes (3.10) jsem ten dopis donesla zpět tomu pánovi. Dagmar tam napsala, že si to nepřejeme a ten pán si to ani neotevřel.
Pak už jsme se s Dagmar vydali směr pobřeží. Cestou jsme se ještě zastavili na jídlo a asi po 2 hodinách dojeli na pobřeží. Přijeli jsme dřív a tak jsme se ještě šli projít. V kempu jsem se hned potkala se Sparkym (country coordinátor pro Brazílii, který je z mého Rotary clubu) a ostatními country coordinatory. Hned jsme se začali bavit s výměnnými studenty, je nás asi 40. Po večeři jsme si vyměnili placky a odznáčky na sako. Hodně unavení jsme šli v 11 spát.
Další články od Kláry
