Posledních sedm dní bylo fakt crazy. Přijde mi, že se mi během jednoho týdne splnily sny, o kterých jsem mluvila už roky. Některý jsem měla dlouho v hlavě, jiný přišly úplně z ničeho nic, ale všechny mi udělaly radost. A proto to píšu, protože tenhle týden prostě musím mít někde zapsanej.
Slon
Je to tu! Dlouho jsem snila o tom, že jednou uvidím slona zblízka. A tady v Indii se mi to fakt splnilo. Najednou jsem stála přímo před ním, obrovským, majestátním a přitom klidným tvorem a byla jsem úplně mimo. Měl krásný malby na čele, cinkaly mu ozdoby a já jen stála, smála se a byla nadšená jak malý dítě. Byl to takovej ten moment, kdy si řekneš: „tohle se vážně děje?“ Jasně, ještě pořád čekám na to, až si ho fakt pohladím, ale i tak mám pocit, že se mi splnil sen, který jsem chtěla, než jsem sem letěla.
Mehendi
Moje první opravdová henna! A tím opravdová myslím fakt taková, že sedíš ve studiu tři hodiny, ruce natažený, a sleduješ, jak ti umělec kouzlí po kůži vzor za vzorem. Bylo to náročný, nesmíš se hýbat, nesmíš se ničeho dotknout, a přitom už tě všechno svědí. Ale když jsem pak viděla hotovej výsledek, úplně mi to vzalo dech. Každej detail, každá křivka, všechno sedlo. Najednou jsem měla pocit, že jsem součástí něčeho, co jsem vždycky obdivovala jen z fotek. A jo, stálo to fakt za to.
Kytara
Doma v Česku už kytaru mám, ale můj velkej sen byl vždycky koupit si ji tady v Indii. A přesně to se stalo. Vešla jsem do obchodu, rozhlídla se, vzala jednu do rukou a bylo to jasný, tahle je prostě moje. Už první akord zněl nádherně a já věděla, že jsem udělala dobře. Je krásná, hraje božsky a největší překvapení? Ani nebyla moc drahá. Každý brnknutí mi připomíná, že jsem si splnila něco, co jsem chtěla roky. Je to víc, než jen nástroj, je to připomínka toho, že i zdánlivě „malý“ sny mají obrovskou hodnotu, když se konečně splní.
Motokáry
Tohle jsem na seznamu snů nikdy neměla, ale stálo to za to! Bratránek s host bráchou mě vzali na motokáry a byl to fakt masakr. Zrovna pršelo, trať byla mokrá, všude voda a olej… moje kalhoty to úplně odnesly. Ale upřímně? Byla to jedna z největších srandiček. Ten adrenalin, když se řítíš zatáčkou a závodíš s kamarádama v dešti, se fakt nedá popsat. Z tý jízdy jsem byla úplně durch a špinavá, ale smála jsem se ještě hodiny potom. Někdy jsou právě tyhle neplánovaný zážitky ty nejlepší.
Takže jo… tenhle týden byl prostě můj. Slon, henna, kytara, motokáry… všechno dohromady. Byly to dny plný snů, smíchu a zážitků, který si budu pamatovat dlouho. A už teď se těším, co přijde příště. Protože jestli tohle byl jen začátek, tak mě čeká fakt krásný pokračování.
Karvi
Další články od Magdalény
Indický začátek roku
Po novém roce se toho stalo tolik, že mám pocit, jako by uplynulo několik měsíců...
