Jsou to 4 měsíce, co jsem se vrátila zpět do Česka. Tenhle článek měl vyjít původně 7.srpna, to byl totiž rok, co jsem odjela vstříc dobrodružství do Kolumbie. Samozřejmě jsem to ale pořád posouvala a tak ho píšu až teď, se čtvrtletním odstupem.
Mám pocit, že se to celé událo už dávno. Jsem ráda doma ale stejně mi chybí kamarádi (se kterými jsme pořád v kontaktu, jen ne tak často jako předtím), rodiny, každodenní mluvení španělsky… Život se zase pomalu dostal do svých kolejí – každodenní chození do školy, k tomu se přidala blížící se maturita, hledání vysoké školy, nové brigády.. Léto jsem strávila s rodinou a menším cestováním po Česku 
O jednom říjnovém víkendu jsme měli náš poslední Orientační meeting v distriktu 2240 – pro ty z nás, co úspěšně dokončili výměnu a rádi by se zapojili do aktivit např. Rotexu, čímž budeme stále v kontaktu s výměnymi studenty, ať už těmi budoucími, co by chtěli vyjet do světa nebo těmi, kteří se rozhodli svůj rok prožít tady v Česku. Meeting se konal v Křižanově a sešlo se nás asi 35 reboundů (ti co jsme se teď vrátili) a asi 20 rotexáků. Byl to skvělý víkend strávený s lidmi, kteří prožili to stejné v jiné zemi, popovídali jsme si o všech našich zážitcích a dověděli jsme se informace k fungování Rotexu, kdybychom se chtěli zapojit. Přestože jsem předtím ohledně mé aktivity v Rotexu váhala, tenhle víkend mě předvědčil v tom, že výmění studenti jsou prostě jak rodina, a já se tak moc ráda do dalších aktivit zapojím. (Jo mimochodem jsem taky vyhrála čokoládu za nejlepší blog 
)
O podzimních prázdninách jsem navštívila moje slovensko-kolumbijské sestry 
. Strávila jsem 3 dny v Bratislavě, s Julkou a Dorkou, které se mnou trávily výměnu též v Kolumbii, ve stejném distriktu. Též jsme se potkaly s Andrésem, kolumbijcem, který je teď na výměně na Slovensku. 
Co se povýměnových pocitů týče, jsem moc ráda za celou zkušenost výměny, která mi dala větší rozhled o světě a také mi do života přivedla mnoho skvělých lidí. Ať už těch, kteří jeli na výměnu jako já, a teď se vídáme na Rotary akcích a nebo i mimo ně (ahoj Niki); těch, které jsem potkala na mé výměně v Kolumbii a kteří se stali mými nejlepšími přáteli – a se kterými kvůli škole a ostatním ‚důležitým‘ věcem nejsme často v kontaktu ale sem tam si pošleme třeba pohled nebo balíček k narozeninám. A nebo úplně jiní lidé, se kterými jsme se setkali třeba jen náhodou.
Co se týká nějakých mých budoucích plánů tak teď dostane přednost škola – maturita a vysoká. Zároveň si ale chci i něco našetřit, abych mohla pokračovat v cestování – protože jakmile to člověk jednou okusí, už není cesty zpět Tak máme „naplánováno“ strávit Silvestra v Budapešti se Sziszi (která je místní) a Annou
. V létě bych se moc ráda podívala do Švýcarska (ano, za Annou) a pak taky třeba do Španělska. To co bych ale opravdu chtěla v létě uskutečnit je zase vyjet někam dál a strávit tam třeba 2 měsíce dobrovolničením (výměnou za jídlo a ubytování). Protože mezi koncem střední a začátkem vysoké budu mít zhruba 4 měsíce a byla by škoda prosedět je doma. A tohle mi přijde jako skvělá šance opět vidět kus světa a ještě se k tomu něco naučit. Zatím to ale nemám nijak promyšlené a tak je všechno ještě ve hvězdách
Další články od Terezy
