Ahoj! 
Jelikož jsem byla pár dní bez internetu, co jiného jsem měla dělat než psát další články. Dneska to bude o tom, kde to vlastně bydlím, jaká je moje rodina a moje nové město.
Město
Nacházím se ve 3. největším městě Kolum
bie, Cali. Má asi 2,5 milionu obyvatel, z toho tak 25% černoši, 25% běloši a 50% mestici. Je to velké město, ale jsem na to zvyklá. Je tady hrozně moc aut, motorek, restaurací, obchodních center, klubů… Říká se, že v Cali se dají dělat jenom dvě věci – ,to eat or to party‘ – jíst nebo pařit. Fakt je, že skvělý tu je oboje.
Co tu není tak rozvinuté je hromadná doprava. Všude se tu musíte dopravovat autem nebo taxíkem. Jsou tu i autobusy ale ne všechny způsoby přepravy jsou bezpečné. O tom dojít někam pěšky se mi může pomalu jen zdát.
Chodit s iPhonem v ruce taky není zrovna nejlepší nápad. Krade se tu i ve dne a všude tu najdete elektrické ploty a zamřížované domy. Cali je údajně jedno z nejnebezpečnějších měst na světě. Člověk si musí dávat pozor, ale není to nic, s čím by se tu nedalo žít.
Cali je šílený město, ve kterém spolu žijí lidi, co nemají co jíst a lidi, kteří bydlí v zámku s bazénem, 3 autama a v Evropě byli ve více zemích než já. Sociální nůžky jsou tady neuvěřitelně rozevřený.
Co mně pořád udivuje, jsou lidi na semaforech, kteří chodí mezi auty a prodávají pití, ovoce, klobouky nebo myjou okna. Na semaforech taky není nejlepší vytahovat mobil nebo peněženku, pokud je nechcete odevzdat projíždějící motorce, která si vás vyhlídne jako snadnou kořist. Na benzínce nemusíte vystupovat z auta ale rovnou tam máte lidi, kteří vám benzín natankují a vy jim zaplatíte. Když chcete zaparkovat ve městě, většinou k vám přiběhne random chlápek a pomůže vám se zaparkováním. Vy mu pak ale musíte zaplatit. A ne, nemůžete si vybrat jestli pomoc chcete nebo ne. Prostě zaplatíte.
Další články od Terezy
